Letošní Cinegoga představí tvorbu Američanek Stelly Simonové, Mayi Derenové a Tilly Loschové, které zanechaly stopu v experimentální kinematografii, fotografii, tanci a filmové teorii. Jejich krátkometrážní snímky vznikaly jako záměrně němé experimenty soustředěné výhradně na řeč filmového obrazu.
Nejstarší z uváděných filmů je z roku 1928 a nese název Sex/ruce: Život a lásky něžného pohlaví. Jde o jediné filmové dílo Stelly Simonové (1878 - 1971), která jej vytvořila při svém studijním pobytu v Berlíně. Třináctiminutový film je dnes považován za jeden ze stěžejních snímků feministického proudu v západní kinematografii. Při promítání v synagoze jej hudebně doprovodí Tomáš Reindl pětitónovými melodickými motivy. „ ... neboť lidská ruka, jakožto hlavní herecký aktér filmu, má ve valné většině případů právě pět prstů,“ vysvětluje Reindl.
Další tvůrkyni, Mayu Derenovou (1917-1961), připomenou tři snímky. Každý trvá zhruba čtvrt hodiny a vznikl v letech 1943 až 1946. Jedním z nich je i snímek Odpolední osidla, který Derenová natočila se svým mužem, Alexanderem Hammidem původem z Prahy.
Sedmiminutovým němým filmem Tanec rukou pak Cinegoga představí americkou tvůrkyni Tilly Loschovou (1903-1975), která se narodila ve Vídni. Loschová byla v první řadě baletkou a tanečnicí, objevila se mimo jiné po boku Freda Astaira. Film Tanec rukou natočila na vrcholu své nezávislé taneční kariéry. Hudbu k filmu složila Michaela Pálka Plachká. Uvedla, že si po celou dobu tvorby záměrně neposlechla původní hudbu. „Toto srovnání si nechám až po premiéře,“ dodala.
Projekt Cinegoga připravuje Židovské muzeum v Praze. Spojuje němý film, živou hudbu a historickou architekturu. Odehrává se ve Španělské synagoze zbudované v roce 1868 v maurském slohu, interiérová výzdoba vznikla v 80. letech 19. století. Synagoga byla po dlouhou dobu duchovním centrem pražských německy hovořících Židů.
