Festival potrvá v Praze do 10. listopadu, poté se přesune do Brna, kde se bude konat od 11. do 18. listopadu. Později poputuje ještě do Olomouce a Hradce Králové. Mezipatra patří k největším filmovým queer festivalům, kterých je ve světě na 130.
Mezi velké taháky letošního programu patří snímek kanadského režiséra Xaviera Dolana Je to jen konec světa (Juste la fin du monde), který si odvezl Velkou cenu poroty z letošního MFF v Cannes. Komorní drama o návratu úspěšného spisovatele do rodného domu staví na Dolanově svébytné poetice i na excelentních výkonech pětice protagonistů: herců Gasparda Ulliela, Vincenta Cassela, Nathalie Baye, Marion Cotillard a Léy Seydoux.
Hlavním hostem letošních Mezipater je kanadský režisér a fotograf Bruce LaBruce. Jeho snímek Hustler White (1996), který kombinuje explicitní sexuální scény a brakovou estetiku s postupy amerického nezávislého filmu, je nadčasovou satirou o světě mužské prostituce a hollywoodského pornoprůmyslu. Na festivalu mu bude patřit zvláštní uvedení.
Na festivalovém plátně se často objevují snímky, které mají v Česku svou premiéru. Organizátoři vybírají díla, která získala ocenění na prestižních festivalech. K takovým patří i zahajovací snímek Kocour, vítěz Teddy Award za nejlepší hraný film z letošního Berlinale. Je intimní studií vztahu dvou mužů, do jejichž společného života vstoupí nečekaný a šokující okamžik násilí, který začne jejich vztah rozkládat. Režisér Händl Klaus, který je známý i jako herec, prozaik a autor rozhlasových či divadelních her, bude jedním z hostů letošních Mezipater.
Z filmu Kocour.
Výrazná díla současné evropské kinematografie zastupuje v soutěži mimo jiné francouzský film Stát pevně (Rester vertical). Snímek režiséra Alana Guiraudieho (jeho Neznámý od jezera slavil úspěch na předloňských Mezipatrech) v sobě mísí atmosféru legend a bájí, nečekané dějové zvraty a explicitní pohled na sexualitu, která není spoutaná konvencemi. Snímek Ornitolog (O Ornitólogo) vznikl v koprodukci Portugalska, Francie a Brazílie a je dílem uznávaného režiséra Joãa Pedra Rodriguese. Vizionářská, kinematograficky uchvacující esej sleduje cestu ornitologa Fernanda divokou portugalskou přírodou; pracuje při tom s homoerotickými prvky i s katolickou symbolikou a referencemi na životy svatých. Porota na MFF v Locarnu film letos ocenila cenou za nejlepší režii.
Kromě dalších výrazných děl současné evropské i americké kinematografie má festival svou retrospektivní sekci, která tradičně vrací do kin snímky, jež psaly historii queer kinematografie. Nejstarším z nich je letos Obět (Victim) z roku 1961. Noirové sociální drama britského režiséra Basila Deardena sleduje ženatého advokáta, jenž na vlastní pěst pátrá po okolnostech smrti mladíka, se kterým měl dříve tajný poměr. Ve své době kontroverzní dílo bylo v USA zakázané, ve Velké Británii naopak dopomohlo k dekriminalizaci homosexuality.
Festival se podle svých pořadatelů snaží přispívat k pozitivnímu obrazu lesbických, gay, bisexuálních či transsexuálních postav, které se v českém prostředí prý stávají spíš terčem karikatur. Jako prostředek si pořadatelé vybrali film a silné příběhy jeho hrdinů.
