Přes silný vliv cenzury ale na Kubě vzniklo v 90. letech dílo, které kritickou reflexi přineslo, a stalo se patrně nejoblíbenějším a nejlepším filmem všech dob:
Jahody a čokoláda (1993, Kuba, Španělsko, Mexiko)
Film, který byl jako první kubánský snímek vůbec nominován na Oscara zpracovává jako politické, tak milostné téma. Vznikl v koprodukci se Španělskem a Mexikem a natočil ho klasik kubánské kinematografie Tomás Gutiérrez Alea ve spolupráci s o generaci mladším Juanem Carlosem Tabíem.
Vladimir Cruz (David) a Jorge Perugorría (Diego) ve filmu Jahody a čokoláda.
Jeho hlavními hrdiny jsou homosexuální umělec Diego, který má velké pochybnosti o komunistickém systému, který vládne na Kubě. Jeho protějškem je David - vysokoškolský student a člen komunistické strany, který naopak systému věří. Potkají se poprvé v restauraci na zmrzlině, kde si Diego dává jahodovou a David čokoládovou. Diego se pokouší Davida svést a pozve jej k sobě domů, kde má zakázanou literaturu ze zahraniční, například Maria Vargase Llosu. David je jeho chováním a názory pobouřen a jde Diega udat na univerzitu vedoucímu stranické organizace. Ten mu ovšem zadá politický úkol navázat s Diegem přátelství a sledovat jeho aktivity. Nakonec se ale mezi oběma muži neočekávaně rozvine opravdový přátelský vztah a David pomalu přehodnocuje své názory. Když zvyšující se represe ze strany státu donutí Diega aby emigroval, David se veřejně postaví za svého pronásledovaného přítele.
Než se setmí (2000, USA)
V režii amerického výtvarníka a režiséra Juliana Schnabella (Skafandr a motýl, Basquiat) vznikl syrový snímek natočený podle autobiografického románu kubánského homosexuálního básníka a spisovatele Reinalda Arenase.
Javier Bardem ve filmu Než se setmí.
Ten se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodném duchu, se stal ve čtrnácti letech revolucionář a už ve dvaceti letech získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...
Film v hlavních rolích s Javierem Bardemem a Johnnym Deppem přinesl prvně jmenovanému nominaci na Oscara, na Zlatý glóbus i na cenu Losangeleských filmových kritiků.
Che Guevara (2008, Španělsko, Francie, USA)
Dvoudílný životopisný snímek natočil režisér Steven Soderbergh podle předlohy Ernesta ‚Che‘ Guevary a scénáře Petera Buchmana.
Snímek v hlavní roli s Beniciem Del Torem začíná v listopadu 1956, kdy se Fidel Castro připlavil na Kubu s osmdesáti povstalci. Jedním z nich je i Ernesto „Che“ Guevara, argentinský doktor, který sdílí s Castrem společný cíl – svrhnout zkorumpovanou diktaturu Fulgencia Batisty. Che se projeví jako nepostradatelný bojovník, rychle si osvojí umění partizánského boje. Jakmile se Che pustí do boje, s nadšením ho oslavují jeho velitelé i kubánský lid. Tento film zachycuje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora – přes velitele – k hrdinovi revoluce.
Benicio Del Toro ve filmu Che Guevara
Úspěšný film, který podle mínění některých kritiků sympatizoval s revolucí, si při premiéře v New Yorku a Havaně vysloužil potlesk ve stoje. Del Toro získal cenu pro nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Cannes. Ovšem v Miami, kde žije početná kubánsko-americká komunita, promítání filmu provázely protesty.
Dokumenty o Castrovi
Vznikla také řada dokumentárních filmů, které jsou věnované přímo osobnosti Fidela Castra. Uznávaný režisér Oliver Stone natočil o Castrovi tři dokumenty včetně nechvalně proslulého snímku Comandante (2003). Film založený na rozhovoru, který Stone s kubánským vůdcem vedl, měl premiéru na Filmovém festivalu Sundance a do kin přišel v roce 2003. Dokument měla odvysílat televizní stanice HBO, ale v poslední minutě ho nepustila kvůli sérii politických incidentů, po nichž v USA zesílily protikubánské nálady. Stone pokračoval s dalšími dokumenty Hledání Fidela (2004) a Castro v zimě (2012), kdy se vrátil na Kubu k dalšímu rozhovoru s Castrem poté, co odstoupil z úřadu prezidenta.
Castrovu politickou kariéru mapuje historický miniseriál Fidel (2002), v němž hlavní roli hrál Victor Huggo Martin. Byť samotné dílo není příliš známé, v roli Che Guevary se tu objevil Gaela García Bernal - a do stejné role se vrátil v roce 2004 v oceňovaném snímku Motocyklové deníky o životě tohoto argentinského revolucionáře.
S pomocí archivních záběrů Castra tento německý dokument s původním názvem Lieber Fidel - Maritas Geschichte (Drahý Fideli - Maritin příběh, 2001) líčí odlišnou stránku Castrova života, viděnou očima Marity Lorenzové. Tato Němka a tajná agentka CIA v něm vypráví, jak byla Castrovou milenkou po kubánské revoluci v roce 1959. Její příběh na plátno vrátí Oscarem oceněná Jennifer Lawrenceová, která má hrát Lorenzovou v biografickém snímku studia Sony Pictures nazvaném Marita.
