Osmašedesátiletá, českému i světovému publiku známá režisérka, na sebe naposledy upozornila dramatickou sérií Hoří keř, na kontě tři nominace na Oscara.
Hlavní postavou jejího nového snímku, který se odehrává v česko-polském pohraničí, je osamělá, svérázná šedesátnice Janina Duszejko, která nade všechno miluje svoje dva psy a zvířata vůbec, a má velkou zálibou v astrologii. V žaludku jí leží zejména celoroční hony, které jsou pro místní muže oblíbeným zdrojem zábavy. Její vášeň pro zvířata, která by podle ní měla mít stejné právo na život jako lidé, je zdrojem pravidelných střetů s místními myslivci, policisty, i majitelem liščí farmy. Duszejko jen velmi těžko hledá v tamním prostředí přátele a spojence, a pokud je nalezne, jsou vždy nějakým způsobem „jiní“, třeba jako epileptický mladík nebo svérázný soused ukrývající před světem temnou rodinnou historii. Vše se začne měnit ve chvíli, kdy poklidným prostředím pohraniční samoty otřese série záhadných vražd.
Miroslav Krobot, herečka Agnieszka Mandat a režisérka Agnieszka Holland na premiéře filmu Přes kosti mrtvých. Berlinale 2017.
Snímek od počátku rozehrává celou řadu témat a bere na sebe podobu nejrůznějších žánrů – chvílemi je ho možno vnímat jako detektivku se silným ekologickým poselstvím, chvílemi jako drama o senzitivní ženě jistého věku, která se kvůli svému přesvědčení ocitne ve válce s maskulinní většinou, anebo jako komedii karikující do sebe uzavřené prostředí malé vesnice. Zásadní dějový zvrat, který nastane v poslední třetině film, však leckterá rozehraná témata postaví doslova na hlavu.
„Pro mě to byla velká stylistická výzva. Moje předchozí filmy měly vždy jasně určený žánr, ale tady se žánr přesně definovat nedá – jsou tam prvky detektivky, komedie, dramatu i pohádky. Byla to pro mě výzva a nebyla jsem si jistá, že se mi to podaří. Pokusila jsem se o to v mém pokročilém věku, takže se nedá říct, že to byla mladická nerozvážnost, protože jsem i to vybrala záměrně. Nechtěla jsem zredukovat film na jeden žánr. A chtěla jsem, aby to byla i genderová výpověď. Podle mě je to anarchisticko-ekologicko-feministický thriller s prvky černé komedie,“ dodala režisérka.
Hlavní hrdinka po většinu času bojuje s nejrůznějšími zástupci autorit, což jsou v drtivé většině muži, kteří s větším či menším despektem přehlížejí její plamenné výstupy za práva zvířat a výzvy, že by se jejich smrt měla trestat podle zákona. Myslivci, policisté, dokonce i kněz, do něhož Duszejko zpočátku vkládala naděje – ti všichni jsou proti ní. Jen několik mužů v jejím okolí je ochotno porozumět Duszejčinu nestandardnímu a poněkud exaltovanému pohledu na svět. Dlouho se zdá, že stárnoucí milovnice horoskopů nemá proti tamní myslivecko-policejní lobby žádnou šanci, až se karty nečekaně začnou obracet.
Blíží se Berlinale. Ukáže ‚Masaryka‘ i detektivku z českého pohraničí |
„Svět narcistických mužů se stal mainstreamem,“ prohlásila režisérka. „Ale my (s autorkou románu Olgou Tokarczuk – pozn. red.) nechceme zachraňovat svět, jen ukázat, jak se mění, a to k lepšímu i k horšímu. K lepšímu se změnil v tom smyslu, že slabší mají více práv. Je více práv pro ženy a mělo by být i více práv pro zvířata. To by se mělo stát otázkou diskuse.“
Důležitou roli ve filmu hraje i region, do kterého je celý příběh zasazen. „Jsem ráda, že se tenhle region dostal na plátno v takové zajímavé podobě,“ řekla Tokarczuk. „Kladsko je na hranici Polska, kterému připadlo až po Jaltské konferenci, předtím to byl český a německý region. Je to pro mě i určitá metafora citlivého tématu Střední Evropy. Kladsko je trochu zapomenutý region, stejně jako jsou zapomenutá zvířata. Je to metafora zapomenutých a slabých.“
Podle Tokarczuk se v současné době nacházíme v intelektuální krizi. „A film se snaží naznačit, že demokracie znamená podporovat slabé a bezbranné.“
  |
Současné Polsko je mizogynní a antiekologické
Film není otevřeně politický, s politikou si pohrává pouze metaforicky, přesto se podle Holland týká i současné situace v Polsku. „V kontextu současné politické situace v Polsku se film dotýká velkých politických témat. Současná vláda je hluboce antidemokratická – demokracie pro ně znamená totální diktátorství většiny, velmi mizogynní a antiekologické. Myslivecká lobby v této vládě je toho příkladem. Překračují zákony nejen vůči zvířatům, ale také vůči lidem, kteří jsou proti lovu. Polský ministr zahraničí se nedávno vyjádřil velmi negativně vůči vegetariánům a cyklistům.“
„V současné době můžeme sledovat střet dvou mentalit,“ dodává Holland. „Senzibility, která se otevírá pro práva nejslabších, a proti ní stojí mentalita, která se snaží naopak si slabé podmiňovat. Je nutné bránit slabé a bojovat za jejich práva. Proti tomu se naopak staví totalitní moc, a to všude na světě, v Polsku nebo v USA. A my bychom proti tomu měli bojovat.“
Do českých kin přijde film Přes kosti mrtvých 20. dubna. V hlavní soutěži Berlinale se o nejvyšší cenu Zlatého medvěda bude ucházet 18 snímků. Výsledky budu vyhlášeny 19. února.
