Historie důkladně hlínou zakrytá. Roman Týc vystavuje v DSC Gallery

„Zabývá se odhalením nejtemnějším. Po té, co jsem se dozvěděl, že můj děda z máminy strany byl členem jednotek Revolučních (rabovacích) gard na Děčínsku, jsem se do toho kraje začal vracet, abych pocítil to, co mohl, a pravděpodobně tam i konal s partou zločinců a zlatokopů. Výstavou nechci nikoho obviňovat ani hájit. Výstava je pouze soubor objektů, odkazujících více k atmosféře, než k činům, i když materiál použitý, býval mnohdy přímým účastníkem řetězu bezpráví, odplaty, křivd a neštěstí, jejichž důsledky si jako společnost neseme v sobě dodnes,“ říká sám Týc o expozici, která měla vernisáž 5.5., tedy v den výročí Pražského povstání, kdy si Emanuel Moravec při pokusu o úprk z Prahy prostřelil hlavu.

Madona jako díra v pletivu. Týc ze Ztohoven vytvořil neobvyklé dílo na fasádě domu

Součástí výstavy jsou například i kulky, které Týc na místě incidentu našel v zemi a které symbolicky ozdobil křídly. „Posledních několik let, jsem se vídal s lidmi, kteří v zemi hledají, a nechával jsem si vyprávět příběhy toho co odkrývají. Sám jsem hrabal v místech, kde se v zemi hrabat nemá, a našel jsem to, co se mělo rozpadnout na prach, aby se události dalším generacím vytratily a připadaly jim nedůležité, nepoučeni a odsouzeni k opakování chyb předků,“ vypráví genezi své výstavy.

Název Roman Týc nezvolil jen kvůli fyzickému kopání a hledání historických v zemi, ale i podle veršů nacistické písně, kterou se v roce 1992 učil coby komparzista. „Snažil jsem se z prasečích vnitřností vytvořit podobu těch sviní, které si šly v těch složitých dobách vzájemně po krku,“ říká o dalším z výrazných artefaktů, které budou v DSC Gallery k vidění. „Jsem potomek člověka, který se přímo a aktivně podílel na perzekucích, vyhánění a okrádání německy hovořících obyvatel naší země, a moje rodina z toho nakradeného majetku přímo profitovala, a vlastně dodnes profituje, tak jako tisíce jiných. Stydím se, je mi to líto, nevím co víc říct, co víc udělat, než výstavu, na které bych si přál, aby každému návštěvníkovi došlo, že jediný rozdíl mezi Němcem a Čechem, je jen jiný jazyk. To co nás ale spojuje, je kultura,“ říká Roman Týc.