Přitom základní přístup kmateriálu, který si Hlavenková vybrala, tedy většinou docela známým vánočním písním a koledám (sama přispěla čtyřmi autorskými meditacemi), je „jazzový“. Neboli zahraje se základní téma, harmonickomelodické jádro, které se posléze rozvíjí perlivou improvizační metodou a případně se postupně vynořuje v průběhu. Tak je tomu třeba v úvodní Adeste Fideles.
Z jazzu je také přejatý způsob harmonizace, takže i tak notoricky známé kousky jako Tichá noc, Chtíc, aby spal, Pásli ovce Valaši nebo Narodil se Kristus pán znějí značně neotřele, svým způsobem podivně. K tomu navíc přispívá i nestandardní rytmizace. Z posledně jmenované je díky těmto pozitivním „zásahům“ vlastně do značné míry nová skladba, přestože její předobraz samozřejmě nelze nepoznat.
Album, jehož koproducentem je Hlavenkové manžel Patrick Karpentski (a lze je tak s trochou nadsázky považovat za obrázek, jakým způsobem se slaví Vánoce v této hudební rodině), přináší i několik drobných překvapení. Že třeba slavná anglická lidová melodie Greensleeves (u nás Dobrodružství s bohem Panem Marty Kubišové) existuje i ve vánoční podobě coby What Child Is This.
