Filmový festival Berlinale letos ocení také režiséra Jiřího Menzela

Úvodní film festivalu potěší fanoušky Wese Andersona. Ten přichází po Fantastickém panu Lišákovi z roku 2009 znovu s animovaným filmem – s názvem Ostrov psů (Isle of Dogs) a už první ukázky překvapí grafickou originalitou. Duchaplný režisér naplnil pozitivní energií už počátek Berlinale roku 2014, kdy zahajoval snímkem Grandhotel Budapešť. V Ostrově psů tradičně propůjčily zvířatům své hlasy velké hvězdy, například Bill Murray nebo Scarlett Johanssonová.

Loňský ročník Berlinale patřil silným ženám režisérkám. Zlatého medvěda získala Maďarka Ildikó Enyédiová za film O těle a duši, zaujala Agnieszka Hollandová snímkem Přes kosti mrtvých. Také letos to vypadá na zajímavý počin z Východu a od ženy: Małgorzata Szumowská je nejvýraznější postava současného polského filmu, přinejmenším pro svoje hluboké a ironické nazírání reality dnešního Polska – a vlastně celé postkomunistické Evropy.

V roce 2015 byl na Berlinale nečekaným hitem její snímek Tělo o mladé anorektičce. Szumowská v něm konfrontuje falešně postavené duchovno s každodenním cynismem a výsledkem je pocit bolesti a neporozumění. Její realistický, nenápadný styl a důraz na niterné herectví je přímým pokračováním nejlepších tradic polského filmu, od Zanussiho po Kieślowského. Její nový film Tvář, který předvede v Berlíně, jde podle všeho ještě dál: jejím hrdinou má být zmrzačený mladík, který jako první v Polsku podstoupí transplantaci tváře.

Po debatě o Me Too prý už svět nebude jako dřív

Berlinale je tradičně festivalem pr o místní publikum a vyhledává pro něj filmy obsazené celebritami. Ovšem letošní soutěž není nijak hvězdně obsazená. Ze světových mainstreamových režisérů přiváží svůj film například Steven Soderbergh. Jeho snímek Nezdravá (Unsane) má být psychothriller o dívce zavřené na psychiatrii. Není jasné, zda její podezření a můry jsou přeludy, nebo skutečnost.

Divácky atraktivně působí ještě Damsel, variace na western s Miou Wasikowskou v hlavní roli, a možná mimosoutěžní irský historický snímek Black 47. Jeho hrdina bojoval za Brity v Afghánistánu a po návratu do Irska zjišťuje, že kvůli krutosti britské správy propukl na ostrově hladomor a jeho rodina vymřela.

Otřásající skutečná událost sama o sobě není zárukou filmové kvality, ale netřeba soudit předem: norský režisér Erik Poppe přichází s rekonstrukcí hromadné vraždy sociálnědemokratické mládeže na letním táboře v roce 2011, snímek se jmenuje prostě Utöya 22. července (Utöya 22 .juli).

Dva životopisné snímky vzbudí očekávání hlavně v divácích, kteří znají jejich hrdiny. Snímek 3 dny v Quiberonu (3 Tage in Quiberon) líčí epizodu ze života Romy Schneiderové v době, kdy pózovala pro fotografa Roberta Lebecka. Charismatickou rakousko-francouzskou hvězdu hraje Marie Bäumerová, jejíž fyzická podoba působí i na fotografiích až neuvěřitelně.

Zlatého medvěda získal na Berlinale maďarský film O těle a duši

Velkou zvědavost vzbuzuje ruský snímek Alexandra Germana ml. Ten se vrátil do sovětských sedmdesátých let minulého století, aby natočil snímek o Sergeji Dovlatovi, napůl disidentském spisovateli a příteli Josifa Brodského. Dovlatov byl během vojenské služby přinucen vykonávat službu dozorce v sibiřských trestných lágrech, část jeho práce byla zakázána av roce 1978 byl donucen k emigraci do USA, kde brzo po příjezdu zemřel.

Rumunská nová vlna je zastoupena snímkem Adiny Pintiliové Nedotýkej se mne (Touch Me Not), který vznikl v koprodukci s Českou republikou. Z německých snímků vzbuzuje očekávání nový film Christiana Petzolda Transit, který se odehrává v Paříži těsně před koncem druhé světové války. V soutěži letos chybí filmy z Íránu a zřejmě se příliš neurodilo ani v Číně a Japonsku.

Soutěžní filmy bude hodnotit porota v čele s německým režisérem Tomem Tykwerem, zasedne v ní také herečka Cécile de France.

A jaké bude české zastoupení? Nesporným úspěchem je čest otevřít sekci Panoráma dokumentem Až přijde válka režiséra Jana Geberta o podivné fašizující domobraně. Slovensko-český film Tlumočník režiséra Martina Šulíka s Jiřím Menzelem a Peterem Simonischekem uvede festival v sekci Berlinale Special a bude to zároveň příležitost oslavit s Jiřím Menzelem jeho osmdesátiny – delší dobu nemocný jubilant si ale pro cenu do Berlína nepřijede.

Do třetice je tu zmíněný soutěžní snímek Nedotýkej se mne, zařazený do hlavní soutěže. Jeho režisérkou je Rumunka Adina Pintiliová a natočen byl v koprodukci Rumunska, Bulharska, Česka, Německa a Francie.

Ředitel festivalu Dieter Kosslick ohlásil také několik veřejných debat na téma Me Too, a dokonce zmínil, že festival po Weinsteinově skandálu vyřadil ze soutěže několik filmů. Jakých a proč, to blíže neupřesnil, zato při tiskové konferenci žertem prohlásil, že po debatě na Berlinale „už svět nebude jako dříve“. Otázka, kterou mají veřejné debaty do hloubky probrat, zní: Může společnost přehodnotit umělecké dílo, jehož autorem je člověk, který se dopustil sexuálního násilí?

Velký umělecký talent je ovšem stejně temné a záhadné teritorium jako oblast sexu a erotiky. Při vší úctě ke skutečným obětem a při protestu proti zneužívání moci k jakémukoliv násilí jsou namístě obavy: nebudeme muset jednou vyřadit z knihoven Shakespeara, pokud na něj něco najdeme? Neobjeví se něco na Bergmana? Musíme doufat, že rozum zvítězí.

A na závěr perlička: Berlinale přestává vydávat novinářům papírové kelímky na kávu a zdvořile žádá, abychom si přinesli hrneček. Ale pokud ho nebudeme mít, rádi nám jej za dvě eura pronajmou.