RECENZE: Přes ploty. Slovácké divadlo v nové inscenaci boří nejen ty ploty

Inscenace Přes ploty totiž představuje divadelní adaptaci stejnojmenné knihy slovenského politika, sociologa, prognostika a podnikatele židovského původu Fedora Gála, který žije v tuzemsku.

A už literární předloha sama je nezvyklá, jako sám divadelní tvar. Bezmála před deseti lety Gála e-mailem oslovil mladý slovenský národní socialista Matěj (v knize i na jevišti důsledně zůstává v anonymitě). Začal pichlavý elektronický dialog, který byl zajímavý bolestivým otevíráním témat dneška (Evropská unie, popírání holokaustu nebo migrační krize), z jiného úhlu byl ale především ohledáváním možností a hranic jakéhokoliv rozhovoru.

Co jsme schopni ještě tolerovat

A to je také hlavní klad uherskohradišťské inscenace Michala Skočovského. Mladý režisér se svou inscenací zejména ptá. Kam jsme ochotni dojít nebo koho a co jsme schopni tolerovat a vyargumentovat v nepříjemných a provokativních otázkách? Skočovského inscenace se také elegantním způsobem táže, co dokážeme podstoupit ve velmi osobním dialogu, který povedeme upřímně, aniž bychom se cítili dotčeni. To abychom se dostali přes ploty své povýšenosti, ignorace a nezavřeli si cestu k povídání si s člověkem zcela opačných názorů a pohledů na věc.

RECENZE: Nová Figarova svatba po patnácti letech. Úkol splněn jen na papíře

Lehce lze odtušit: intimní korespondenční rozhovor dvou mužů není dramaticky třaskavou látkou pro jevištní zpracování. Skočovský to jako spoluautor adaptace i výtvarník scény řeší několika způsoby. Proti jevištnímu Gálovi tady stojí vlastně hned osmihlavý Matěj, jehož figuru si střídají dvě kvarteta herců a hereček. Oponent a provokatér tady v jasné metafoře dostává podobu věkově i pohlavím různých lidí a tento Matěj se stává i reprezentantem jakési masy, v níž se mísí rody i tváře.

Na scéně potom není nic, co by překotně rozptylovalo divákovu pozornost, nedochází k žádným přestavbám. Stojí tady vlastně proti sobě jen dva světy: velký kulatý stůl s mikrofonem a projektorem, který ovládá publicista Gál. V opozici a lehce vyvýšený potom stojí druhý prostor, jakýsi skoro až obývák, v němž se místy všech osm představitelů Matěje setkává a vrhá na protivníka nejrůznější, často až extremistické či provokativní otázky a poznámky.

Skočovský se snaží poněkud monotónní dialogické dění oživovat různými doprovodnými akcemi (jednou mají všichni transparenty s nápisem Proti, jindy si herečka výrazně přelíčí tvář, často se tu hraje se slovenskou vlajkou). Inscenace se i přesto časem stane poněkud plochou, je příliš stejnotvárná.

Divadlo, které nutí diváky přemýšlet

Přes ploty jsou však divadlem, u kterého vnějškovost není příliš podstatná. Jedná se o druh divadla, který je ponejvíce pozvánkou či iniciací diváka do světa slova, mluvy a dialogu. Konstatované manko v temporytmu tady vyrovnává Pavel Hromádka v hlavní roli Fedora Gála. Jeho výstupy a promluvy jsou více a více zvnitřnělou ukázkou hereckého slova, které má moc hledišti nabídnout více než jen intonačně či vizuálně rozjukaný obrázek. Hromádkův výkon je uvážlivý, přesně strukturovaný až k závěrečnému katarznímu monologu o plotech a hranicích v nás. Hromádka jasně nese, traktuje a konturuje výše zmíněná témata inscenace, která se tak nakonec stane zážitkem, o kterém (jak jsem viděl) diváci cestou ze sálu diskutují.

Bude tedy správné v resumé inscenace s uznáním kvitovat, že si uherskohradišťská scéna na podobný text i divadelní tvar vůbec troufla. I přes jisté rezervy v konkrétním scénickém provedení jde o velmi důležitý příspěvek v naší divadelní kultuře i její recepci. V Uherském Hradišti si troufli na text, který má nejblíže k publicistickému divadlu, k podívané, která diváka nutí přemýšlet, zaujímat k vyslovenému jasné osobní postoje, a ne jen pasivně přihlížet a nechat se bavit.

Byl jsem na repríze pro odrostlejší diváky a nezbývá než Slováckému divadlu vyjádřit uznání, že takové disputující publikum ve svých abonentských skupinách má a že se nebojí odvážné, silné a potřebné dramaturgie, kterou nasazení inscenace Přes ploty nepochybně představuje.