Izraelský deník v této souvislosti připomněl, že i přes rozhodnutí nejvyššího soudu Národní knihovna stále nemá přístup k některým dokumentům, jež jsou pořád v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu. Důvody jsou podle deníku mimo jiné byrokratické a právní.
Národní knihovna, která by díla chtěla vystavit i pro veřejnost, se domnívá, že v pozůstalosti v těchto sejfech je i řada vzácných Kafkových dopisů a rukopisů, včetně rukopisu povídky Venkovský lékař, i jeho kresby.
Eva Hoffeová se narodila v roce 1933 v Praze. Jako šestiletá utekla s rodinou před nacisty do tehdejší Palestiny, kde po válce vznikl stát Izrael. Po absolvování vojenské služby v izraelské armádě pracovala Hoffeová mnoho let jako letuška. Na rozdíl od své sestry Ruth Weislerové, která zemřela během soudní kauzy o Kafkovu pozůstalost, Eva Hoffeová nemá potomky.
Matka sester Hoffeových Esther pracovala jako sekretářka Maxe Broda, který byl Kafkovým přítelem a po spisovatelově smrti v roce 1924 spravoval jeho pozůstalost. Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Esther Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.
Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 44 miliony korun). Nový majitel ale předal tento rukopis německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes.
Po smrti Esther Hoffeové v roce 2007 přinesl deník Haarec reportáž, v níž mimo jiné uvedl, že Brodova sekretářka ignorovala závěť svého zaměstnavatele a ilegálně prodávala Kafkovo dílo. Národní knihovna v Jeruzalémě pak rodinu zažalovala. Izraelské soudy posléze rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně.
