Čas pro rumunskou literaturu je tu, myslí si ředitel Měsíce autorského čtení Petr Minařík

LN Šlo to letos s Rumuny organizačně líp než loni s Turky? Sehnali jste potřebnou podporu?
Nepochybně. Rumunsko je geograficky blíž, takže nebyl problém, aby se do Bukurešti a jinam vydala naše fotografka a filmařka Mária Pinčíková, aby s rumunskými autory natočila krátké spoty. Každý ročník MAČ doprovází výstava, která putuje po všech městech, tedy z Brna do Ostravy, Košic, Vratislavi a Lvova, takže je důležité potkat se s autory nějaký čas předem. Pokud jde o překlady, s těmi nám zásadně pomáhá pražská rumunistika, finančně pak nejvíc Rumunský kulturní institut. A jedna velká změna oproti loňsku: auto mezi Košicemi a Lvovem jsme nahradili letadlem z Vratislavi do Lvova.

LN Loni jste na letošek anoncovali někoho z trojky Litva, Maďarsko, Vietnam. Proč to nevyšlo?
Maďarsko bude hostem v roce 2020. Vietnam měl být letos, ale nepodařilo se najít shodu se všemi partnery. Jsme festival, který se odehrává ve čtyřech zemích, takže středoevropská spolupráce je podstatná – jenže není vždycky snadná. Současné pohyby v politice a ve společnosti vedly, zvlášť naše polské partnery, k tomu, že Vietnam by byl příliš velký luxus – že je třeba vyslovovat se spíš k tématům usazeným víc v regionu. Zjednodušeně řečeno, zvítězil pohled, že není doba, kdy se můžeme nořit do problémů jihovýchodní Asie, když se u nás vede zápas o podobu střední a východní Evropy. Já jsem sice přesvědčený, že by se právě na Vietnamu vyjevilo, jako tomu bylo loni v případě Turecka, že aktuální otázky, které si klade vietnamský spisovatel, nejsou pro nás až tak vzdálené – jenže dělat dramaturgii MAČ znamená dělat i kompromisy, jinak by už festival dávno nebyl.

LN Budou mezi Rumuny nějaké hvězdy typu Norman Manea?
Ano, Norman Manea bude a budou i další. Samozřejmě se snažíme zvát nejznámější a nejdůležitější, ale klíčem k autorům, kteří nakonec v červenci přijedou, je především snaha představit danou literaturu v celku, který odráží generační, žánrové i genderové vrstvy. A platí, tak jako u Turků či Gruzínů, že pro rumunské autory je pozvání na festival čest. Fakt, že budou v pěti městech střední Evropy hlavními hosty, berou jako součást jakési literární reprezentace. I proto není až tak obtížné je k účasti zlákat, i když před nimi netajíme, že během pěti dnů musejí zvládnout kolem tří tisíc kilometrů v autě, v letadle, ve vlaku…

Silný náboj, divoká energie. Latinskoamerická literatura má co nabídnout, míní Anežka Charvátová

LN Proč vlastně Rumunsko? Čím je jejich literatura specifická?
Rumunská literatura je minimálně okrajem středoevropské literatury, někde se s ní přímo stýká, tedy třeba v kulturních a multietnických městech, jako jsou Kluž nebo Temešvár. Myslím, že v tomto je unikátní, že i po dvacátém století existuje literatura s nikoli jen historickými nebo efemérními vlivy, které přináší soužití s Maďary, Němci, ale také s Rusy nebo Moldavany. Značná část rumunské literatury se totiž odehrává za rumunskými státními hranicemi v Moldávii, odkud na festival přijede také několik skvělých autorů. Když rumunští autoři z Kišiněva píšou o Rumunsku, je to velmi inspirativní čtení. Sen o bájné zemi, kam se v sovětských časech nedalo cestovat a která se po otevření hranic mění v zemi zklamání.

LN Takže Rumuni mají potenciál být pro našince objev?
Přesně tak. Rumunská literatura je podobně silná jako rumunský film, jen to u nás nikdo neví. V Polsku to třeba vědí a většina autorů z našeho seznamu je tam přeložená; v Česku tak pět autorů z jedenatřiceti, kteří dorazí. Čas pro objevování rumunské literatury je tady a my pro ni chceme být první branou ke zdejšímu čtenáři. Symbolicky pracujeme s faktem, že to bylo právě Rumunsko, které se jako poslední vymanilo z komunistické diktatury spektakulární popravou Nicolae Ceauşeska, takže letošní MAČ je tedy i náš příspěvek k ohlédnutí za třiceti lety svobody.

LN Dají se vypíchnout nějaká klíčová témata, kolem kterých rumunská literatura posledních dekád krouží?
Když pomineme věčná témata literatury, pak nepochybně rumunská současnost, a to mnohem ostřeji a zřetelněji než u nás. Rumunsko a korupce, sny, které Rumuni před třiceti lety měli a které se naplnily jen částečně, vystřízlivění z Evropy jako snadného receptu na vše. Rumunská literatura je bojovnější a k přítomnosti nekompromisnější než ta naše, ale platí, jako vždy, že taková zobecnění nefungují – a že stojí za to, rumunskou literaturu sledovat, číst a hledat v ní konkrétní autory a jejich díla.

LN Jak se loni osvědčila „turecká akademie“? Bude letos rumunská varianta?
Turecká akademie v loňském roce byla demoverze, letošní rumunskou akademii považujeme za první ročník. Ano, bude a opět ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Přihlášeno je zatím pětatřicet studentů z celého světa, kteří budou v Brně chodit na čtení, protože jedinečnou příležitostí, kterou nenabízí žádná letní škola, je, že se potkají s jednatřiceti živými rumunskými autory. Dopoledne pak budou mít teoretické přednášky, sahající od rumunské historie přes jazyk a literaturu až po film a tanec.

LN Vyjdou k MAČ nějaké překlady rumunských spisovatelů?
Ano, ale jako obvykle až v následujícím roce, tedy po MAČ. Během července budeme s rumunskými autory točit šestnáct portrétů, kterých se zhostí šestnáct dokumentaristů z Polska, Česka, Slovenska a Ukrajiny – poběží pak ve veřejnoprávních televizích těchto zemí. Také studenti „akademie“ vyrazí natáčet rozhlasové dokumenty. Těch aktivit kolem festivalu, které mají zajistit, aby se jeho život natáhl i mimo červenec, mimo samotná čtení, je celá řada a jsme za ně rádi.

LN Letošní MAČ je dvacátý v řadě. Co vytane na mysli, když zavzpomínáte na první ročník?
Před dvaceti lety to byl úplně jiný festival, který vznikl, aby měli autoři prostor k prezentaci, aby byl hlas literatury slyšet v záplavě nových způsobů trávení volného času. Dnes jsou autorská čtení docela v módě, přičemž pro nás je nejcennější mezinárodní rozměr. A stále dbáme na to, že jsme literární festival, nikoli knižní veletrh. Nejsou pro nás podstatná čísla prodejů autorů, které zveme, ale ani to, jestli mají knihu v češtině. Snažíme se soustředit na obsah.