Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu a xenofobie i nevyzpytatelných cestách srdce, o tom, jak se bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává v našem nitru. Novela ohledává vykořeněnost dnešního člověka a na literární scéně – nejen kvůli vědeckému povolání Josefa Pánka – zapůsobila jako zjevení, které vyústilo v ocenění Literou za prózu 2018.