Zahájení 23. ročníku jihlavského festivalu bude patřit světové premiéře dokumentu Jakuba Felcmana Jaroslav Kučera Deník. Snímek slibuje intimní portrét jednoho z nejoriginálnějších kameramanů československé nové vlny, který stojí za snímky jako Všichni dobří rodáci, Sedmikrásky, Démanty noci nebo Morgiana. Dokument se skládá ze záběrů, které Jaroslav Kučera pořizoval ve volném čase pro soukromé účely, kdy si zkoušel nové postupy a vizuální triky později použité při natáčení jeho nejznámějších filmů.
Snímek je součástí soutěžní sekce Česká radost, která každoročně představuje různě bohatou žeň dokumentů vytvořených v Česku či s výraznou českou účastí. Letos je mezi jedenadvaceti vybranými snímky například snímek Roberta Sedláčka Soud nad českou cestou, inspirovaný „soudním přelíčením“ ve věci sporu dvou generací, které v roce 1966 natočila Československá televize. V aktuálním výtvoru režisér, nositel státního vyznamenání (a pověstné mikiny) inscenuje soud nad třiceti lety, která ušla obnovená česká demokracie. Ve filmu vystupují herci v rolích žalobkyně, obhájce a soudce a spolu s nimi lidé zastupující českou společnost jako diváci, svědci a členové poroty. „Příběh idealismu a naivity jedněch a racionality druhých. Bilance třiceti let rozdělené společnosti, která to o sobě nevěděla,“ charakterizuje své dílo Robert Sedláček.
V České radosti soutěží i snímek Kiruna – překrásný nový svět, který natočila česko-švédská režisérka Greta Stocklassa, studentka dokumentaristiky na pražské FAMU. Ve svém celovečerním debutu nabízí dle synopse bezmála apokalyptický obraz oblasti pohlcované těžebním průmyslem – titulní Kiruna je severošvédské město, jehož část se propadá kvůli těžbě v nedalekém dole na železnou rudu. Tento snímek se jako jediný český zástupce dostal také do hlavní mezinárodní jihlavské soutěže Opus Bonum, kde bude soupeřit s osmi filmy z Egypta, Francie, Německa, Indie, Itálie, Madagaskaru, Palestiny, Švýcarska, Velké Británie. Vítěze sekce Opus Bonum tradičně vybírá jediný porotce, letos jím bude jeden z hlavních představitelů rumunské nové vlny Cristi Puiu.
Další festivalovou mezinárodní sekcí je výběr Mezi moři, který se zaměřuje na region střední a východní Evropy. Ten představí šestnáct snímků z Běloruska, České republiky, Estonska, Maďarska, Kyrgyzstánu, Lotyšska, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Sekce Mezi moři má také svou studentskou odnož.
Ceny od Aj Wej-weje
Letošní ročník jihlavské přehlídky odmění své vítěze cenami, jejichž autorem je čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej. Výrazného tvůrce má tradičně i festivalová znělka – letos je jím kazachstánsko-ruský režisér Sergej Dvorcevoj, který před dvaceti lety v Jihlavě zvítězil s dokumentem Den chleba. Loni se s hraným filmem Ajka zúčastnil festivalu v Cannes, kde hlavní představitelka Samal Yeslamova získala hereckou cenu. Právě její tvář na záběru natočeném při práci na Ajce tvoří obraz letošní znělky.
Retrospektiva Sergeje Dvorcevého bude jednou z pozoruhodných nesoutěžních součástí jihlavského festivalu. Další bude kupříkladu sekce Studio 89, která připomene 30. výročí sametové revoluce – mimo jiné v Česku nikdy nevysílaným portrétem Václava Havla od Juraje Herze nebo dokumentem Andrey Sedláčkové Konspirace 89, ve kterém autorka konfrontuje spiklenecké teorie se vzpomínkami pamětníků a poznatky historiků.
Ambici představit špičkové světové dokumenty má sekce Souhvězdí, výběr výrazných snímků z jiných filmových festivalů. Ta nabídne například makedonský film Země medu režisérské dvojice Ljubomir Stefanov a Tamara Kotevska. Na festivalu Sundance získal tento snímek cenu za kameru i Velkou cenu poroty; představuje stárnoucí včelařku, jež se v makedonských horách snaží udržet tradici včelařství.
V sekci Souhvězdí bude uveden i film Čtvero ročních dob a podzim, portrét básníka Františka Listopada, jejž natočil portugalský režisér Pedro Sena Nunes, nebo portrét pionýrů videoartu Woodyho a Steiny Vasulkových, jehož autorkou je islandská tvůrkyně Hrafnhildur Gunnarsdóttir.
