Marhoula zpráva o tom, že se jeho divácky náročný film natočený podle bestselleru Jerzyho Kosińského dostal na shortlist, zastihla o půlnoci po vánoční besídce Divadla Sklep na pražské Dobešce. „Pustil jsem si telefon a bylo tam deset zpráv. Říkal jsem si: Sakra, co to je? Pak jsem to otevřel a jen zíral. Viděl jsem pohledy lidí kolem sebe a byl jsem úplně bledý,“ řekl. „Nemůžu tomu stále věřit, připadám si úplně stejně jako Ester Ledecká, která projela cílem a nevěřícně zírala na své umístění,“ okomentoval nominaci Nabarveného ptáčete Marhoul.
V tento úspěch svého dlouho připravovaného filmu, který od zářijové premiéry sklidil několik festivalových cen, nevěřil. Ještě v pondělí večer v rozhovoru s vyjádřil velkou skepsi, film je ve velké konkurenci a některé kritiky v USA mu přisuzují možná až přílišnou realističnost.
„Na kampaň, která za podobným úspěchem také často stojí, musíte mít tři až pět milionů dolarů. Já měl k dispozici 85 tisíc dolarů. Navíc je třeba, aby člověk byl na místě a filmu pomáhal. Já nemůžu být dva měsíce v USA. Jsem vděčný těm, kdo filmu pomáhají,“ řekl Marhoul. Oscarové nominace, vždy pět v každé kategorii, budou vyhlášeny 13. ledna. „Tomu už ale opravdu vůbec nevěřím,“ řekl režisér Marhoul.
Spolu s jeho filmem bude o Oscara bojovat i další český snímek, a to krátkometrážní film Dcera studentky pražské Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) Darii Kaščejevové (Daria Kashcheeva), který byl zařazen do užších nominacích v kategorii krátký animovaný film. Zajímavostí je, že pracovní název tohoto snímku byl Ptáče a Kaščejevová se pro změnu názvu rozhodla těsně před dokončením.
„Budeme si všichni držet palce a velmi napjatě sledovat přenos z vyhlášení nominací Oscara v lednu 2020 - na tento moment FAMU naposledy čekala v roce 2017, kdy byla na shortlistu v kategorii Animated Short Film animovaná groteska Happy End od režiséra Jana Sasky,“ sdělila k užší nominaci snímku Dcera Alexandra Hroncová z FAMU.
Nabarvené ptáče: - Snímek podle světového bestselleru amerického autora polsko-židovského původu Jerzyho Kosińského (1933-1991) je dosavadním vrcholem Marhoulovy kariéry. Hlavní postavou románu, který se odehrává za druhé světové války kdesi ve východní Evropě, je devítiletý židovský chlapec, poslaný rodiči k příbuzné na venkov. Po její smrti se hoch musí sám protloukat nepřátelským světem.
- Román je výjimečný syrovým popisem krutostí, které válka a jí pokřivené poměry a lidské charaktery mohou způsobit. Kosiński našel inspiraci pro románovou prvotinu ve vlastním dětství. Později se objevily pochybnosti o originalitě díla, původně vydávaného (a čtenáři často považovaného) za autobiografické. Marhoul přípravě Nabarveného ptáčete věnoval téměř deset let.
- S knihou se poprvé setkal někdy začátkem století, zhruba v době, kdy vyšlo druhé české vydání románu (2001). "Ti, kteří se ke knížce dostali a začali ji číst, se dělí na tři skupiny. Jedni ji nedočtou, další ji přečtou, ale z jejího děje se zhroutí. Třetí skupina, kam se řadím i já, si o jejím příběhu myslí, že je o lásce a dobru," svěřil se Marhoul. V roce 2010 se mu podařilo získat práva na zfilmování knihy, poté následovalo psaní 17 verzí scénáře a získávání peněz.
- Marhoul pro černobílý film (o délce dvou hodin a 49 minut) získal i řadu světových hvězd, například Harveyho Keitela, Udo Kiera nebo Stellana Skarsgaarda. Hlavní roli chlapce pak ztvárnil Petr Kotlár. Natáčení snímku, ve kterém je jen zhruba devět minut dialogů v uměle vytvořené "mezislovanštině", skončilo v létě 2018. Snímek s rozpočtem přibližně 175 milionů korun se natáčel v celkem 16 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a v Česku. Lidové noviny minulý týden uvedly, že film po finanční stránce nemá šanci na návratnost.
- Nabarvené ptáče mělo premiéru letos v září v rámci soutěže mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, což byl pro českou kinematografii velký úspěch. Film sice z rozdělování cen vyšel naprázdno, zaujal však kritiky. Marhoul získal jednu z vedlejších cen - ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF) od studentské poroty.
- Snímek byl uveden také na festivalu v Torontu, dostal se do výběru 20 nejlepších snímků z festivalů letošního podzimu podle amerického magazínu The Hollywood Reporter. Kameraman Vladimír Smutný byl oceněn na festivalu v Chicagu, Marhoul získal cenu za nejlepší režii na festivalu v Kalkatě. Nabarvené ptáče bodovalo také v Polsku, v USA má nominaci na cenu Satellite Award za nejlepší cizojazyčný film.
- Marhoul po absolutoriu pražské FAMU v roce 1984 začínal ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent produkce a později i zástupce vedoucího produkce. Počátkem 90. let se stal na sedm let generálním ředitelem Barrandova. Před Nabarveným ptáčetem natočil jiné dva filmy, Mazaný Filip a Tobruk. Hrál v Divadle Sklep, produkoval a organizoval kulturní akce. Jako manažer uměleckého sdružení Tvrdohlaví provozoval stejnojmennou prodejní galerii.
Dcera: - Krátkometrážní snímek studentky pražské FAMU Darii Kaščejevové (Daria Kashcheeva) vypráví beze slov o ztraceném vztahu dcery a otce a o neschopnosti i potřebě si navzájem porozumět. Autorka snímku dělala zároveň režii, scénář, animaci i zvuk. Zvolila loutkovou animaci s netypickým překreslováním výrazů očí loutek, které vystihují melancholii celého příběhu. "Velkou výzvou pro mě bylo, abych po celou dobu napodobila pohyb ruční kamery tak, aby se chovala jako v dokumentárním filmu, ve stylu Dogma 95," uvedla.
- Kaščejevová, která se narodila v Tádžikistánu a později studovala v Moskvě hudbu, s Dcerou sklidila už několik festivalových úspěchů. Snímek dostal nejvyšší ocenění Křišťál na festivalu ve francouzském Annecy nebo cenu za nejlepší film na festivalu Fantoche ve Švýcarsku. V říjnu si pak Kaščejevová za Dceru převzala cenu americké Akademie filmového umění a věd, označovanou za studentského Oscara. Navázala tak na úspěch Jana Svěráka s filmem Ropáci z roku 1989.
- Filmařka nedávno na FAMU ukončila bakalářské studium a pokračuje v magisterském. Je občankou Ruské federace. Již v minulosti získala za film To Accept ocenění na festivalu v Cannes.
|
