Práce na Ikabogu zahrnuje i pátrání po původu jmen, říká překladatel nové knihy J. K. Rowlingové

Překladatel nového Harryho Pottera: O srovnání s původní sérií se kniha ani nesnaží

Lidovky.cz: Na webu je momentálně dostupných sedmnáct kapitol. Předpokládám ale, že příběh už máte nyní již celý přeložený?V době, kdy odpovídám, mám hotové asi tři čtvrtiny. Celý projekt se rozběhl teprve asi v polovině července a na všechny přípravy včetně překladu prvních kapitol byl zhruba měsíc. Máme neustále rezervu, redaktorka s textem pracuje průběžně a tištěná kniha, kterou jsme slíbili vydat do konce roku, samozřejmě dostane veškerou potřebnou péči. Týdně na webu přibývá zhruba deset kapitol, celkem jich je přes šedesát.

Šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš.

Lidovky.cz: Při čtení několika prvních kapitol jsem nabyla dojem, že příběh je určený skutečně pro ty nejmenší. Přesto má Rowlingová spoustu dospělých fanoušků. Má Ikabog co nabídnout i jim?
Myslím, že má, jak jsou ostatně čtenáři J. K. Rowlingové zvyklí. Na pozadí místy humorného, místy poměrně temného a obecně pěkně promyšleného a docela napínavého příběhu autorka rozebírá nejrůznější témata, jako je třeba ztráta rodiče nebo institucionální péče, což je jev, k němuž se Rowlingová vyjadřuje poměrně často. Ne snad že by se dospělí v Ikabogovi dozvěděli něco nového, ale při společném čtení či předčítání, k němuž je text velmi vhodný a dokonce přímo určený, můžou přijít na způsob, jak o podobných věcech se svými dětmi mluvit.

Lidovky.cz: Všimla jsem si, že stejně jako v Harry Potterovi i v Ikabogu se objevují různé zajímavé názvy míst a jména jako Tvarošice nebo lord Kydlián, v jiném případě došlo k větší změně jako v případě King Fred the Fearless - Král Norbert Neohrožený. Jak se vám překládaly?
Takřka všechna jména v Ikabogovi jsou takzvaně „mluvící“. To bývá v překladu velká zábava, případně kromobyčejná otrava – záleží na tom, zda se dostavuje inspirace. U Ikaboga je to přesně tak, některá jména šla snadno, jiná hůř.

Lidovky.cz: V případě scénáře Harry Potter a Prokleté dítě jste vycházel z překladů bratrů Medkových. Je to z překladatelského hlediska větší svoboda mít tzv. volnou ruku nebo to člověk u tak zažitých výrazů jako famfrpál vůbec nevnímá?
U knihy Harry Potter a Prokleté dítě bylo nejtěžší uhlídat, abych se na žádném místě existujícím překladům nezpronevěřil, takže jsem ze všeho nejvíc ověřoval. Práce na Ikabogovi je v tomto směru skutečně volnější a zahrnuje často velmi dobrodružné lingvistické pátrání po původu některých jmen.

Lidovky.cz: Původní britská koncepce pracuje stejně jako ta od Albatrosu s vydáním jednotlivých kapitol online, soutěží pro děti a publikováním knihy v listopadu. Šlo o součást licence nebo jste se britskou koncepcí inspirovali?
Ikabog je promyšlený projekt, který má své pevné náležitosti. Pokud jsme chtěli knihu vydat v češtině, museli jsme přistoupit na to, že text postupně uveřejníme zdarma na speciálním webu, že vyhlásíme ilustrátorskou soutěž a do knihy zařadíme vítězné ilustrace. A udělali jsme to rádi.

Lidovky.cz: V tištěné verzi se objeví celkem 34 ilustrací. Půjde o výherce soutěže, kterou Albatros v souvislosti s vydáním Ikabogu vyhlásil. Můžete přiblížit její podmínky?
Každý den spolu s kapitolami zveřejňujeme i náměty na ilustrace. Každé dítě od šesti do třinácti let může ke každé kapitole namalovat jeden obrázek. Rodiče nám ilustrace pošlou spolu s vyplněnou přihláškou a odborná porota vybere vítěze. Největší odměnou pro ty nejlepší je samozřejmě knižní vydání jejich ilustrací, ale dostanou od nás i bohaté knižní ceny.

Lidovky.cz: Česká verze obálky mi na první pohled připomínala mix té britské a americké, které se liší jen velmi mírně. Jak se vám líbí?
Byl jsem na ni poměrně zvědav, protože jde o velmi specifický případ. Je potřeba, aby byla obálka lákavá a vizuálně zajímavá, ale zároveň nesmí být v rozporu s vnitřními ilustracemi. Myslím, že výsledek je výborným řešením.