Lidovky.cz

Demokracie je v kapele jen do určité míry, říká frontman Druhé trávy Robert Křesťan

Kultura

  10:00
Skupina Druhá tráva chtěla letos na podzim vydat dvojalbum, polovinu tvořenou převzatými písněmi a polovinu vlastními skladbami Roberta Křesťana. Nakonec kvůli covidu vyšlo nyní pod názvem Díl první jen jedno „namíchané“ album, druhé můžeme čekat napřesrok.

Robert Křesťan (Druhá tráva) foto: Olga Zmelíková

Samotný poměr původu repertoáru by nebyl u téhle kapely nic tak divného, na coververze, a to vesměs skvělé, jsme od ní zvyklí. To, v čem je album naprosto výjimečné, a to možná nejen v českém kontextu, je práce producenta. Byl jím Brit Eddie Stevens, proslulý například prací pro irskou zpěvačku Róisín Murphy nebo svoji životní partnerku Janu Kirschner. Akustický bluegrassový instrumentář versus elektronické čarování, ovšem zcela přirozené a citlivé, to tu ještě nebylo.

Jestli to dobře chápu, jedinou „koncepcí“ bylo na Dílu prvním vydat písně, které jsou dokončené?
V případě vlastních písniček ano. Měli jsme natočené všechny coververze a tři vlastní. Chtěli jsme, aby posluchači měli ucelenější dojem z celého projektu, než by získali samostatným vydáním jen převzatých skladeb.

Měli jste písničky napsané, vybrané a připravené ještě před výběrem producenta?
Coververze z devadesáti procent ano, vlastní písničky z devadesáti procent ne.

Předpokládám, že i na Dílu druhém bude několik dalších coververzí. Bude tam i nějaký další Bob Dylan, se kterým jste spojen nejvíc a věnujete se jeho tvorbě soustavně?
Poměr převzatých a vlastních písní bude oproti Dílu prvnímu zhruba obrácený. A ano, bude tam i jedna od Boba Dylana.

Díl první

Robert Křesťan na albu Díl první česky přetextoval a se skupinou Druhá tráva ve výrazných úpravách nahrál písně z repertoáru Krise Kristoffersona (Border Lord), Toma Pettyho (Something Good Coming), Petera Rowana (On the Wings of Horses), Stinga (Why Should I Cry for You), Toma Waitse (Hold On), Trenta Reznora (Hurt) a Flatta & Scruggse (Where Will I Shelter my Sheep Tonight). Doplnil je třemi vlastními novinkami.

Jste proslulý tím, že vaše české texty na původní anglické originály jsou významově „jedna ku jedné“, což v českém prostředí rozhodně není standard. Je pro vás tenhle přístup závazný, nebo byste třeba ve prospěch vlastního básnického nápadu byl ochoten se od originálu výrazněji odchýlit?
Většinou se snažím být co nejpřesnější, co nejvěrněji vystihnout originál, ovšem samozřejmě tak, aby se dal zpívat. Většinou mě z cesty nejdál poodvedou české rýmy. Jedinou výjimkou na novém albu je Kam složíš hlavu. Mám rád gospely, ale nejsem věřící, takže jejich původní ryze věroučný obsah nejsem schopen v češtině interpretovat. Takže si většinou pomáhám méně konkrétními biblickými obrazy, ale snažím se zachovat ducha dané písně.

Musel jste sbírat hodně odvahy po svém interpretovat píseň Hurt, která je tak úzce spjata s posledním tvůrčím obdobím Johnnyho Cashe?
Hurt jsme poprvé hráli na společných koncertech s Michalem Pavlíčkem, na jeho návrh. Byla jednou z inspirací pro původní koncepci dvojalba. Ale při nahrávání jsem se přesto utěšoval tím, že tam nakonec nemusí být, že ji můžeme vyhodit. Dodnes mě občas přepadne nejistota, ale zvykám si.

Po těžké Hurt/Bolest je Kam složíš hlavu, vlastně bílý gospel, který je natočen vcelku tradičně, bez výrazných zvukových experimentů. Je to jakýsi pozdrav konzervativnějším posluchačům, že jste na ně nezapomněli?
Kam složíš hlavu je hold mým největším bluegrassovým hrdinům, Flattu a Scruggsovi, ne úlitba posluchačům.

Byla celá kapela v souladu ohledně volby producenta? A jak velká je po hudební stránce v Druhé trávě demokracie?
V muzice může demokracie panovat jen do určité míry, nakonec musí stejně někdo rozhodnout. Úplná shoda nepanovala, ale tak je to při natáčení vždycky.

Musel jste dát producentovi Eddiemu Stevensovi překlady svých textů?
Ano.

Měli jste vy jako kapela nebo Eddie Stevens jako producent pro nové album nějaký zvukový vzor?
Předpokládám že Eddie ano, i když je hodně svůj a celkový sound je nejspíš výsledkem jeho představivosti a nových možností našeho nástrojového obsazení. Já osobně se v takových věcech orientuju obtížněji.

V minulosti jste spolupracovali s americkým producentem Stevem Walshem. Jaký byl rozdíl mezi jeho prací a prací Eddieho Stevense?
Steve pracoval v Nashvillu a ctil tamější zvyky a styl. Eddie je Brit a pochází z hudebního hlediska z úplně jiného prostředí. Nepracuje ponashvillsku efektivně, ale ke každé skladbě přistupuje individuálně. Začíná od začátku, včetně rozestavění hráčů ve studiu (kvůli odlišným dozvukům).

Odmítli jste nějaký producentův nápad, protože by poškodil píseň? Anebo by ji změnil tak, že by se nedala hrát na koncertech?
Odmítl jsem jen jediný jeho nápad, a ten se týkal změny melodie jedné mé písničky. A koncertní podobu skladeb budeme stejně muset přizpůsobit našim možnostem, ale budeme se snažit zachovat jádro aranží, jak je slyšíte na nahrávkách.

Nepovede nová studiová podoba zvuku Druhé trávy k potřebě angažovat pro koncerty klávesistu resp. operátora s elektronikou?
Ne. Uvažovali jsme o klávesách, ale jenom na dva koncerty, na nichž jsme plánovali album pokřtít. Ovšem v současné situaci nelze plánovat vůbec nic.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.