Celobarevné kreslené vydání je určeno dětem i jejich rodičům. Příběh o nenápadném hrdinovi je fascinujícím svědectvím, že úsilí a odhodlání jednoho člověka může zvrátit děj událostí, uvádí nakladatel. Mladý Nicholas Winton se na konci roku 1938 dostává do Prahy, kde na vlastní oči vidí nebezpečí blížící se války. V krátkém čase se mu podaří najít pěstounské rodiny ve Velké Británii pro ohrožené děti většinou židovského původu a zorganizovat osm vlakových souprav.
  |
Jednou z 669 dětí je také malá holčička Věra Diamantová. Má štěstí a může nastoupit do jednoho z vlaků. Její hravé a dětsky naivní vzpomínky na rodinu, rodné městečko nedaleko Prahy a transport za svobodou se v knize proplétají s úsporně vyprávěným příběhem mladého muže, který se po válce se svým činem nikomu nesvěří. Život Nicholase Wintona by pokračoval v ústraní a zapomnění nebýt jeho manželky, která o mnoho let později našla na půdě zaprášenou krabici plnou dokumentů. Po dlouhých letech se tak Nicky opět setkává s Věrou a dalšími zachráněnými dětmi.
Winton jako mladý bankéř ze své vlastní vůle organizoval v počátcích války v Československu odjezdy židovských dětí do Británie. Obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizoval dětem doklady a přijetí v britských rodinách. Skoro sedm stovek dětí tak zachránil před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech.
Po válce se Winton živil jako makléř. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se zachráněnými „dětmi“, které zorganizovala BBC v roce 1988, téměř půlstoletí po jeho hrdinských činech.
Wintonovy děti, kterým je dnes přes 80 let, před pěti lety vyhlásily sbírku na památník svým rodičům. Díky Wintonovi přežily, když jim pomohl odjet v roce 1939 z Prahy do Anglie. Hlavní hrdinové jsou pro ně rodiče, kteří se tehdy rozhodli poslat své potomky do neznáma. Přeživší svou myšlenku uskutečnili a dnes na Hlavním nádraží v Praze stojí pomníček v podobě dveří vlaku, kde na jedné straně skla jsou dlaně dětí a na druhé rodičů, které se s nimi loučí, mnozí z nich navždy.
Nicholas Winton byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2014 dostal od prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Winton byl také navržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel v roce 2015 ve věku 106 let.
