Zprávu serveru iDnes.cz potvrdil její přítel, vydavatel Tomáš Padevět: „Zemřela obklopena rodinou v Nemocnici Na Homolce, kde byla před měsícem hospitalizována po zlomenině krčku.“
Archivní nahrávka připomíná skvělou formu Hany Hegerové |
Narodila se 20. října 1931 v Bratislavě jako Carmen Farkašová. Původně se coby dcera z bankéřské rodiny chtěla dostat na Vysokou školu ekonomickou. Místo toho ale nakonec absolvovala divadelní kurz při státní konzervatoři a od roku 1953 byla členkou Divadla Petra Jilemnického v Žilině.
Protože se jí nelíbilo její jméno ani příjmení, už tehdy vystupovala jako Hana Čelková, tedy pod rodným příjmením své matky. Pod stejným jménem se objevila i ve filmu Jiřího Krejčíka Frona.
  |
Na přelomu 50. a 60. let vystupovala také v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Vystupovala i v zahraničí včetně proslulé pařížské Olympie. Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl ze spolupráce se skladatelem Hapkou a textařem Horáčkem.
Zpívat začala v bratislavské Tatra revue. Později přesídlila do Prahy, kde ji roku 1961 angažovali v divadle Rokoko a o rok později v Semaforu. V roli Edity se představila i ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Vystupovala i v zahraničí včetně proslulé pařížské Olympie. Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl ze spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou a textařem Michalem Horáčkem. Za album Potměšilý host, na kterém tento hit vyšel, dostala v roce 1992 od Supraphonu platinovou desku. O čtyři roky později ji Akademie populární hudby zapsala do Síně slávy. V roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. V roce 2010 natočila a vydala kritiky ceněné album Mlýnské kolo v srdci mém.
Další nahrávky Hegerové vyšly díky hudebnímu vydavateli Padevětovi, který se zpěvačkou také sepisoval její autobiografii. Podle vzájemné dohody má vyjít až po její smrti. Hegerová byla považována za první dámu československého šansonu. „Ani si nepamatuju, že by existovala nějaká druhá dáma československého šansonu. Protože pro mě československý šanson byla vždy jen a pouze Hana Hegerová. A to už od dob jejího angažmá na začátku 60. let v divadle Semafor přes ty slavné šansony, které pro ni textoval Pavel Kopta, až po kongeniální spolupráci s dvojicí Petr Hapka a Michal Horáček,“ řekl hudební publicista Miloš Skalka.
Hegerová ukončila uměleckou kariéru v srpnu 2011. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se veřejných akcí nezúčastňovala. V dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. V říjnu 2014 jí prezident České republiky Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Slovenský prezident Andrej Kiska jí v lednu 2016 na udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
