Už comebackové album Kusy (2014) vyznělo stejně přesvědčivě jako repertoár skupiny Zuby nehty z 90. let. Pochopitelně zraleji, s jasnou stopou nostalgie i větším nadhledem, ale navázalo na vše osobité a dobré z dob „původních“ Zubů. Bez ohledu na částečné změny sestavy a tím i autorského zázemí kapely. To samé platí pro desku Srdce ven.
Titul alba pochází z veršů písně Vlčí, kterou napsala jedna ze zakládajících členek Zubů nehtů (a vlastně i kapel Plyn a Dybbuk, na které Zuby nehty personálně navázaly) Pavla Jonssonová: „Pozdraví / očima praví / ‚srdce ven‘!“ Kapela uposlechla výzvu napříč celou deskou. Srdce má na dlani i ve zdánlivě legračním a odlehčeném podobenství o zkažené polévce v písni saxofonistky a zpěvačky Alice Flesarové Vývar. Text o kuchařské lapálii vyplyne ve věčnou pravdu, že některé věci se prostě měly stát. A hlavně v nečekanou pointu („než odejdeš, prosím zhasni“) o tom, co v životě nenávratně končí.
Baskytarista a zpěvačka Pavla Jonssonová odešla ze Zubů nehtů už před natáčením předchozí desky Kusy, na novém albu pouze hostuje na kytaru. Ale jak je slyšet, neztratila propojení s kapelovou poetikou. Navíc její nástupce, baskytarista Jan Maxa (ex-Vltava, Činna), se za sedm let sžil se skupinou tak dobře, že i jeho dvě autorské písně dokonale zapadnou do mozaiky. Napsal dokonce další ze série půvabně absurdních hříček na téma „paní“ – skladbu Paní VII, pro Zuby nehty naprosto typickou, kterou bychom od „služebně mladšího“ člena asi nečekali.
Svérázný svět dávno nejen dámské skupiny Zuby nehty nijak nenarušuje, naopak zajímavě zpestřuje i Maxův zpěv v hořké vánoční písni Jmelí: „Svět stojí na blátě, ulítly včely / hrajeme po drátě, sbíráme jmelí.“
Jiné Zuby, stejný posmutnělý úsměv
Také natáčení alba Srdce ven se neobešlo beze změn v sestavě. Další zakládající členka Plynu, Dybbuku a Zubů nehtů, bubenice a autorka řady písní Hana Řepová odešla krátce před vstupem do nahrávacího studia. Její místo za bicí soupravou hladce převzala Jana Kaplanová, známá například z Trabandu. Se Zuby nehty už hrávala v letech 1997 až 2000 a estetika kapely je jí vlastní.
Zatímco na comebackovém albu Kusy skladatelsky a textařsky dominovala pianistka a zpěvačka Marka Míková, Srdce ven je co do autorství písní pestřejší. Opět aniž by vznikal dojem něčeho poslepovaného. Míková napsala například další ze svých působivých „poutnických“ písní Urubamba, inspirovanou exotikou peruánské přírody.
Kulisa říčního kaňonu ovšem slouží nadčasovému a nadmístnímu obsahu textu: „Propadání v čase / peřeje a víry / vynoří se zase / města, tváře, lidi…“ V další „reportážní“ skladbě San Francisco zase postupně mění klišé prosluněné Kalifornie v tíseň: „San Francisco / slunce v očích mám / nebe se zdá blízko (…) Bloudíš po ulicích, všude tolik špíny / v papírovým sáčku pivo a padá mlha / třeseš se zimou a ze všech koutů vyletujou divný slova.“
Flétnistka, saxofonistka a zpěvačka Kateřina Jirčíková přinesla kromě ironické sebereflexe Silueta i skladbu, která působí v repertoáru Zubů nehtů přece jen trochu výjimečně. Tedy výjimečně chmurně. Zhudebnění básně Jana Skácela Braní, s verši „smrt bere a nenechává“. Smutek je tu pochopitelný, kapela věnovala píseň svému předčasně zesnulému manažerovi, kamarádovi a také muzikantovi Romkovi Hanzlíkovi.
Kdo čeká od Zubů nehtů charakteristické slovní hříčky a snové představy, určitě ho nezklamou písně jako Paví od Pavly Jonssonové („přistává vedle mě chvost paví a zvesela praví / rozstříhej slova a poskládej je znova jinak / upleť z nich koberec a odleť ze hřbitova / rozstříhej píseň, dokud je paví“). Nebo jako Ptačí Alice Flesarové. Ani v nich ovšem pochopitelně nejde o prvoplánovou zábavu, hlubší rozměr je zřejmý.
Typické vícehlasy a dechy
Velmi se povedl také obal výtvarníka Ondřicha Neumanna alias Goldy (též baskytaristy kapely Znouzectnost). Koláže v bookletu CD někdy hravě, jindy docela naturalisticky dokreslují význam jednotlivých textů. Bohužel, ctitelé streamů se o tento důležitý rozměr artefaktu zvaného album připraví, stejně jako o kvalitnější zvuk. Přitom aranžmá s typickými vícehlasy a důležitou rolí dechových nástrojů stojí za důkladný poslech.
Album Srdce ven odhaluje tvůrčí srdce Zubů nehtů tak odzbrojujícím způsobem, že se nechce hledat žádné nedostatky, i když jistě ne všechno musí sedět všem posluchačům. Mnohem lepší je kontrovat „vytasením“ vlastní posluchačské citlivosti a vnímavosti.
ZUBY NEHTY: SRDCE VENIndies Scope, 2021 |
