Skutečnost je taková, že v průměru dělník ve Škodě Auto za svou práci dostane 22 tisíc korun, a poslední nabídka zaměstnavatele slibovala více než desetiprocentní růst.
Automobilka prosperuje, tak si to může dovolit. Jenže hospodářské výsledky nevypovídají o kvalitě či intenzitě dělnické práce. Jistě jsou v republice firmy, kde se pracuje tvrději za menší peníz. To samozřejmě nemusí škodovácké odbory zajímat. Vidí platy v Německu, a tak si pomáhají hloupou demagogií.
Popírají, že by prosperitu zajistil management, přičemž ještě před patnácti lety titíž „hrdinové dělnické třídy“ vyráběli auta, která byla pro zlost majitelů a pro smích okolí. Za své nadprůměrné platy vděčí v nemalé míře svým šéfům.
A co budou dělat odboráři v letech, kdy automobilka bude vyvíjet a zavádět nové modely a bude, byť třeba v plánované, ztrátě? Nabídnou své platy? Asi těžko. Odboráři, kteří vidí dál než na špičku svého nosu, se chovají především racionálně. „Písničková logika“ dovoluje nejen škodovákům o odborářích přemýšlet jako o parazitech.
