Češi nemají rádi své hrdiny. To je nejlépe patrné při srovnání přístupu občanů k oslavám dne válečných veteránů v naší zemi a jinde. Obyčejní lidé na ulicích v anglosaském světě již celý týden před tímto svátečním dnem v listopadu kupují a nosí v klopě rudý vlčí mák. To kupodivu i čerství imigranti do těchto zemí. U nás není nic podobného myslitelné. Ve většině z nás zřejmě žije Mnichov a dalších padesát let impotence života v přikrčení, kdy individuální odvaha se rozvíjela spíše v masovém přikrádání ze státního, nežli v odporu k režimu. Chybí nám pathos a imaginace, proto nedostanou bratří Mašínové od pana prezidenta vyznamenání jen tak brzy. Vše zatím běží ve starých kolejích, odvážlivci mezi Čechy spíše riskují na silnicích, na vrcholech velehor či jako kombinátoři proslavených českých tunelů. Změní se to?