Lidovky.cz

Záleží vůbec na tom, kdo bude prezident?

Názory

  12:03
Včera proběhlo v poslaneckém klubu ČSSD další kolo namlouvání prezidentských kandidátů. Před sociálně demokratické poslance předstoupili Jan Švejnar a Václav Pačes. Podle předsedy Paroubka jsou oba výborní, ale Pačes je z nich výbornější. ČSSD podstatně zmírnila svůj odmítavý postoj k Švejnarovi.
Praha - ilustrační foto

Praha - ilustrační foto foto: Lidové noviny

Ke kandidátům se vyjádřil i hodný policajt KSČM Dolejš: podle něj se o Švejnarovi dá vážně diskutovat, přesto že se spustil s cizáky (dřív se říkalo americkými imperialisty). Čas na výběr kandidáta se pomalu krátí, sama antiklausovská koalice na volbu „svého“ kandidáta nebude stačit (navíc pár lidovců dá hlas Klausovi), potřebovali by tedy nejednotu v ODS (což je málo pravděpodobné), nebo nemálo komunistických hlasů. O prezidentovi se navíc bude nejspíš rozhodovat v nepřehledné skrumáži třetího kola (senátoři a poslanci hlasují dohromady), a Klaus už prokázal, že v tom umí chodit.


Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.

Zbývá zásadní otázka: záleží vůbec na tom, kdo bude prezidentem? Co kdo z dosud navržených kandidátů k nynější nevábné politické situaci přidá nebo ubere?

U kormidla je nesourodá a slabá Topolánkova koaliční vláda. Nejpravděpodobnější variantou k ní je socialisticko-komunistická aliance, která se v plné kráse předvedla rok před volbami. Potřebovala by jen pár konstruktivních poslanců. Třeba je u zelených nakonec najde. Třetí možností je velká koalice či opoziční smlouva, která by nejspíš fungovala jen jako přestupní stanice k vládě rudého bloku.

Je zjevné, že stávající vláda je z těch tří možností zdaleka nejlepší. Klaus by si nejspíš přál velkou koalici (Topolánek pro něj není dost velký fanatik a fundamentalista, a nejspíš ani dost velký řiťolez), ale bude mít potíže pracovat otevřeně pro Topolánkovo svržení. Co budou dělat v případě zvolení další kandidáti, je ve hvězdách.

Vzhledem k tomu, jaké je vymezení pravomoci prezidenta a jaké se u nás po listopadu 1989 zabydlily zvyklosti, nebudou ovšem moci dělat skoro nic. Asi trochu zkomplikují Topolánkově vládě život. Vyšlou k českým voličům i do zahraničí další signály toho, že česká politická reprezentace je cosi jako cikánský tábor. Jenže to už stejně každý ví. Že by někdo z nich udělal něco kloudného, je skoro vyloučené: jeho omezené pravomoci a jeho ještě omezenější podporovatelé mu v tom zabrání.

Takže se neznepokojujme otázkou, kdo bude či nebude prezidentem. Je to totiž úplně fuk.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.