Lidovky.cz

Nobelovy dekrety

Názory

  13:35
Ich bin Peter - ich bin Karel. Takové seznámení nad dětskými kyblíčky se mohlo odehrát někdy před pětašedesáti lety na pískovišti v Plzni. Aktéry mohli být dva tehdejší chlapečci, kteří na nás dnes vykukují ze stránek novin - čerstvý nobelista za fyziku Peter Grünberg a věčný zlatý slavík Karel Gott.

Peter Grünberg a Karel Gott foto: Lidovky.cz

Plzeňská radnice teď vcelku nečekaně stojí před otázkou, co si počít s přírůstkem do seznamu slavných rodáků, nota bene s přírůstkem trochu jiného kalibru, než na jaký jsme zvyklí. Němec Peter Grünberg přichází na svět 18. května 1939, dva měsíce po nacistické okupaci Plzně. Za další dva měsíce, 14. července, se v tomtéž městě narodí Čech Karel Gott. Ale zatímco ke Gottovi se hlásí miliony fanoušků i kdejaká radnice, s českoněmeckým nobelistou to až tak přímočaré není. Svědčí o tom i nejistota ČTK, která svou původní verzi „Němec českého původu“ opravuje na „Němec - rodák z Plzně“.

Vraťme se ale do roku 1945. V Plzni je jaro, město kontroluje americká armáda, takže násilí samozvaných revolučních gard ani „divokého odsunu“ se tamní němečtí usedlíci obávat až tak moc nemusí. A přesto se cesty Grünberga a Gotta rozcházejí. Zatímco šestiletý Karel nastupuje řádně do první třídy, šestiletý Peter má smůlu - německé školy jsou v osvobozené republice bez náhrady zrušeny. Odjíždí až s řádným odsunem v roce 1946, takže si užije rok prázdnin.

Tahle země má více „etnicky nečeských“ nobelistů - patří k nim vůbec první žena mezi nimi Bertha von Suttner (rozená hraběnka Kinská, dnes k vidění na rubu rakouské dvoueurovky) či manželé Coriovi. Máme i nenobelovské rodáky ve vysokých pozicích, kteří zažili odsun - k nim patří Karin Stoiberová, manželka letitého bavorského premiéra. Ale Peter Grünberg možná jako jediný z nich osobně zakusil odepření školní docházky, jež byla zákonem posvěcená už za Marie Terezie.

Soudě podle Nobelovy ceny to na něm nezanechalo následky, ale stejně máme před sebou otázku. Je obecně známé, že tento stát upíral německým dětem školy? Na druhé straně měl odsun i praktické výhody. Co by dnes dělal Grünberg, kdyby po válce v Plzni zůstal? Přednášel by na Západočeské univerzitě, opisoval vědecké práce, možná i kandidoval na prezidenta, řekne si leckdo: Vidíte, Benešovy dekrety Petera Grünberga vlastně dokopaly ke kariéře a Nobelově ceně. A pustíme-li alternativní historii ze řetězu, máme po ruce i Gotta. Kam by dovedl odsun jeho? Záviděli bychom Bavorům „zlatý hlas z Mnichova“? Hádali by se dnes o svého zombie Němci?

Historii nevrátíme a vracet ani nechceme. Ale kdyby Plzeň časem nevěděla, po kom nazvat ulici, jméno Grünberg je volné.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.