Prestiž měla význam v roce 1993. Na svou roli při řízení zeměkoule se tehdy chystalo Československo, ale po rozdělení federace bylo náhle vše jinak. Týká se následnictví i takto rozehraných partií? To byla důležitá otázka v době, kdy šla k ledu již hotová československo-německá smlouva i dohoda o přidružení k Evropské unii. Tehdy bylo třeba ve světě vysvětlovat, že Česko a Slovensko jsou dva normální státy, a ne válčící republiky rozpadlých soustátí typu Jugoslávie či Sovětského svazu. Volba Prahy nesla i praktický vzkaz: jsme sice nový stát na mapě světa, ale hlásíme se k odpovědnosti za jeho bezpečnost.
Dnes jde spíše jen o soutěživost a na místě je úvodní šípácký příměr. Stačí se podívat, koho jsme měli nahradit a s kým jsme soupeřili. Že Praha nenahradí Bratislavu, na to jsme si už zvykli třeba při hokejových šampionátech. A že nás vytěsnilo Chorvatsko, to je sice minus pro diplomacii, ale pro nestranného pozorovatele je to jako volba mezi Rychlými šípy a Bratrstvem kočičí pracky. Z hlediska skutečných priorit pro bezpečnost téhle planety je to totiž dost jedno.
Ghana, Kongo, Katar - jak tito odstupující členové Rady bezpečnosti přispěli k řešení krize kolem jaderných ambicí Íránu? A co jim blízký Súdán? Pokusil se někdo z nich označit tamní krveprolití výrazem genocida v době, kdy to mělo význam? Ani náhodou. Bohužel, termín bezpečnost planety, který by odpovídal ambicím planetární Rady bezpečnosti, je stále protimluv. Rozhoduje se podle regionálního fandovství, jako by šlo o pořádání fotbalového šampionátu. Je fuk, budou-li u toho Češi nebo Chorvati. Důležitější je, že v Radě bezpečnosti zasedne Libye jen pár měsíců poté, co chtěla popravit nevinné Bulharky.
Dnes jde spíše jen o soutěživost a na místě je úvodní šípácký příměr. Stačí se podívat, koho jsme měli nahradit a s kým jsme soupeřili. Že Praha nenahradí Bratislavu, na to jsme si už zvykli třeba při hokejových šampionátech. A že nás vytěsnilo Chorvatsko, to je sice minus pro diplomacii, ale pro nestranného pozorovatele je to jako volba mezi Rychlými šípy a Bratrstvem kočičí pracky. Z hlediska skutečných priorit pro bezpečnost téhle planety je to totiž dost jedno.
Ghana, Kongo, Katar - jak tito odstupující členové Rady bezpečnosti přispěli k řešení krize kolem jaderných ambicí Íránu? A co jim blízký Súdán? Pokusil se někdo z nich označit tamní krveprolití výrazem genocida v době, kdy to mělo význam? Ani náhodou. Bohužel, termín bezpečnost planety, který by odpovídal ambicím planetární Rady bezpečnosti, je stále protimluv. Rozhoduje se podle regionálního fandovství, jako by šlo o pořádání fotbalového šampionátu. Je fuk, budou-li u toho Češi nebo Chorvati. Důležitější je, že v Radě bezpečnosti zasedne Libye jen pár měsíců poté, co chtěla popravit nevinné Bulharky.
