Národní knihovna není panelák

Precedens spojený s přípravou výstavbu Národní knihovny je smutným odrazem stavu naší nekulturnosti, nestability správního systému, nejasného profesního kreditu architekta a nestability organizace investičního díla. Vítězný návrh Arch. Kaplického je avantgardní, smělý a svobodný. Někomu se líbí, a někomu vůbec. Leč základem soutěže bylo jasně formulované zadání na připravenou parcelu, s danou regulací, kotvenou v přípravě soutěže, v souladu územním plánem. Spekulace k přemístění budovy po zrealizované mezinárodní, regulérní soutěži - s jasným výsledkem jsou nezodpovědné a vyvolávající chaos. Architekt zpracovává v daném čase a prostoru všechny danosti místa a věnuje celý potenciál své invence. Je proto jasné, bude-li navrhovat dům o 100m jinde, bude i návrh zcela jiný, protože se změní jak zadávací parametry místa, tak genius locci, tj. atmosféra místa. Národní knihovna není panelák, kterými jsou posety naše luhy i háje. Pokud bude soutěž shledána ex post špatně připravenou, je namístě vypsat soutěž novou, s omluvou občanům, tvůrcům, porotě atd. Divím se, že Česká komora architektů dosud nevydala jasné stanovisko k takové blamáži. Prvotní reakce pana prezidenta Václava Klause, v obrazu občana bránícího stavbě vlastním tělem, po vzoru Greenpeace, spustilo, zdá se lavinu, která smetla i tak zkušeného horolezce, jakým je pan primátor Pavel Bém.
Poslední mezinárodní soutěž na dostavbu nároží Náměstí republiky vyhrála poměrně bezpohlavní stavba, která odborníka neurazí a člověka nepotěší. Ale za stavbou byl zahraniční investor s jasnými pákami a smysluplně organizovanou investicí. Přiznejme si, že to je hlavní problém. Ve společenství národů EU máme jasnou pověst špatných správců peněz, anebo min méně schopných přípravářů.