Mlčení čuňátek

Místopředseda vlády, který neplatí daně a zneužívá sociální dávky, je nemyslitelný i ve státech daleko „banánovějších“, než je ten náš. Jiří Čunek zatím žádné z tvrzení, jež Česká televize odvysílala, jednoznačně a věrohodně nepopřel, a tak nám nezbývá, než tomu, co kolegové vyšťourali, věřit, a doufat v odchod politika, který si myslí, že neplatit daně a zneužívat dávky je normální.

 Bývalý premiér Vladimír Špidla si zoufal, že média nerealisticky vyžadují po politicích, aby byli „morálními atlety“. Nutno říci, že na tom něco je, třeba kolem osobního života politiků se nadělá daleko víc humbuku, než je „nutné“. Po Jiřím Čunkovi ale už dávno nikdo nechce, aby byl morálním atletem. Právě naopak, všichni by byli šťastni, kdyby byl alespoň morálním paralympionikem. Pan Čunek je pohříchu nejspíš morálním tlustokožcem, kterého se netkne vůbec nic.

Krčení ramen bratrů a sester

I když přijmeme za své tvrzení, že Jiří Čunek si v dobách, kdy pobíral příspěvek na bydlení, poctivě vydělal ony miliony, nezbývá než se ptát, jak je slučitelná sociální dávka s nadstandardně vysokými příjmy. Čunkova prozatímní obranná taktika „nebyl jsem politik“ je na stejné rovině jako tvrzení: dokud člověk není politik, smí krást.
 
Pan Čunek si včera uložil přísné mlčení a kromě trestního oznámení na Českou televizi případ nijak neosvětlil. Budeme si muset počkat, než nějaká advokátní kancelář vymyslí, jak se má pan místopředseda vlády na veřejnosti bránit. Vysvětlení bude bezpochyby krkolomné jako všechna dosavadní. Takže dokud nestane lidovecký boss před soudem, nic s ním nehne.

 Dle reakce strany bratrské lásky, jmenovitě Jana Kasala, předsedovi KDU od funkcionářů vlastně nic nehrozí, i když on sám pokládá situaci za „poměrně vážnou“. Lidovečtí bafuňáři se na dotaz ohledně finančních problémů pana Čunka tváří, jako by měli komentovat dopady změn klimatu na konkrétní lokality na Madagaskaru. Mlčení a krčení ramen je tedy to nejhorší, co od bratrů a sester ve straně hrozí, čekají pokojně na další „vysvětlení“.

 Partneři v koalici nejsou o mnoho razantnější. Premiér Topolánek se nechce zabývat ani dotazem a zelení by se chtěli cosi dovědět, naléhat ale nehodlají. Parlamentní debata koalici už vůbec nevoní.

Čunkova vyzkoušená umrtvující či „vyhnívací“ taktika tedy bude nasazena i na tuhle kauzu.

 V právní ekvilibristice prokázal předseda KDU nemalé mistrovství a koaliční partneři, případně příslušní resortní ministři mu byli nápomocni. V nejhorším případě by kauza mohla dopadnout stejně jako Čunkovo nařčení z úplatku. Po dlouhém a pochybném vyšetřování, netransparentních intervencích, možná i výměně vyšetřovatele, bude veřejnosti sděleno, že se nic nestalo. Čemuž nebudou věřit ani všichni Čunkovi spolustraníci. Co ovšem je nějaká důvěra veřejnosti proti vládním křeslům? Koalice by jela dál, ODS by, také „zásluhou “ Jiřího Čunka, propadala v popularitě a prohrávala s ČSSD jaksi kontumačně.

 A strana lidová? Ta by měla korektně svolat programovou konferenci a sladit svůj program s počínáním předsedovým. Můžeme jim navrhnout následující politická hesla: Dávky jen bílým milionářům, opáleným nic, nebo Všechny dávky lidovcům... A teď vážně. Lidová strana se na celostátní úrovni soustavně a dlouhodobě diskredituje a marginalizuje. Její předseda, který, jak se zdá, právě prožívá svou klinickou smrt a je udržován pouze koaličními přístroji, politicky vydechne naposledy v okamžiku prvního koaličního výpadku proudu. A ten může přijít kdykoli.

 Ministerstvo pro místní rozvoj bude opět řízeno samospádem, protože šéf bude cele zaneprázdněn vlastním očišťováním. Ačkoli se koaličním politikům do řešení nechce, budou se toho zjevně muset ujmout. Lidovci se politické eutanazie svého šéfa nedopustí už z důvodů ideologických.

 Topolánek, ale i Bursík budou k nějakému rozhodnému kroku tlačeni čím dál silněji a pan Čunek už nemá v rukou mocné kouzlo zvané reformní balíček, jehož bojkotem ze strany lidovců mohl celou vládu držet v šachu. Bursíka rádi zle Čunkem zmasírují členové republikové rady.

 Možná to bude ještě nějakou dobu trvat, ale ozvou se patrně i lidovecké regiony, podobně jako v dobách epochálního Kalouskova obratu. Čas už dlouho nepracuje pro lidovce, tentokrát ale ani pro Jiřího Čunka. Závěrem možná trochu provokující, ale k lidovcům přiléhavá parafráze: Zatloukání není program.