Je otázkou, nakolik lidovci zahodili svůj tradiční účelový pragmatismus a chtějí svého předsedu i s jeho „křišťálově čistou“ minulostí rehabilitovat, či je-li Čunkova reinstalace čistě mocenským krokem uskutečněným pod heslem: jako předseda má nárok.
Lidovci ve volbách nedopadli dobře, při povolebních manévrech předváděli veletoče a nakonec si zvolili nového předsedu. Odmítají-li dnes lidovci respektovat hranice dobrého vkusu, je to jejich riziko. V situaci, kdy se nedokážou prezentovat jediným programovým nápadem, je to na pováženou. Pokud je Jiří Čunek jediným lidovcem pod sluncem, který „musí“ být ministrem, mohou se radovat všichni nepřátelé a odpůrci KDU-ČSL.
Nešťastná recyklace
Lidovci mají Jiřího Čunka asi radši než svou stranu. Jinak by se nápadem na jeho „recyklaci“ ve vládě asi vážně nezabývali. Politická malá násobilka říká, že pokud má polovina obyvatel pochybnosti o regulérnosti vyšetřování, politik nemá šanci se před voliči beze zbytku očistit.