Konečně někdo napsal to, co mi selský rozum říká už dávno. Ani nemusíme jezdit do Pekingu, Tokia nebo LA. Stačí si představit obyčejnou českou krajinu dnes a např. ještě před stopadesáti lety.
Dříve jen zelené plochy – les, pole, louka, vše přirozeně vlhké, přeměňující sloneční energii na zelenou hmotu, případně na odpařování vody a vlhkosti. Dnes - ohromný podíl povrchů, které mají po dešti co nejrychleji vyschnout – dálnice, silnice, ulice, fasády a střechy měst, továren, obchodních a skladovacích areálů, povrchy dopravních prostředků. To jsou miliony hektarů betonových, asfaltových a ocelových ploch. Jejich povrchová teplota je vlétě měřitelná v desítkách stupňů ! A ihned se předává „pryč“ do okolního vduchu. Už jste se někdy v létě spálili o „kastli“ svého plechového miláčka ? Takové povrchy ještě před 150lety neexistovaly !
A taky víme, že účinnost veškerých technických zařízení je stále ještě mizerná, a že jen malá část energie se spotřebuje účelně. Valná většina se uvolňuje jako „odpadní teplo“ unikajíci „pryč“ - topení, stroje, svítidla doma, osvětlení měst, domácí spotřebiče, auta a ostatní doprava atd. Ale to „pryč“ je naše životní prostředí.
To vše je z hlediska trvání života na Zemi naprostý výbuch spotřeby a uvolňování tepelné energie, který nemůže být bez následků na celkovou bilanci a rovnováhu. Dle mého názoru je vliv výše uvedených jevů v globálním měřítku zcela srovnatelný (nebo větší?) s vlivem skleníkových plynů. Doufám, že se tím nědo zabývá, jistě se to dá nějak propočítat.
Daly by se někde najít a zveřejnit výsledky takových výzkumů? Myslím, že kdyby všechny „vymoženosti civilizace“ měly mít i ty stovky milionů lidí v Indii, Číně, Africe atd., tak už Země nezvládne udržovat přiměřenou rovnováhu, nebude se nás ptát a poradí sama. Ale už bez nás…
Dříve jen zelené plochy – les, pole, louka, vše přirozeně vlhké, přeměňující sloneční energii na zelenou hmotu, případně na odpařování vody a vlhkosti. Dnes - ohromný podíl povrchů, které mají po dešti co nejrychleji vyschnout – dálnice, silnice, ulice, fasády a střechy měst, továren, obchodních a skladovacích areálů, povrchy dopravních prostředků. To jsou miliony hektarů betonových, asfaltových a ocelových ploch. Jejich povrchová teplota je vlétě měřitelná v desítkách stupňů ! A ihned se předává „pryč“ do okolního vduchu. Už jste se někdy v létě spálili o „kastli“ svého plechového miláčka ? Takové povrchy ještě před 150lety neexistovaly !
A taky víme, že účinnost veškerých technických zařízení je stále ještě mizerná, a že jen malá část energie se spotřebuje účelně. Valná většina se uvolňuje jako „odpadní teplo“ unikajíci „pryč“ - topení, stroje, svítidla doma, osvětlení měst, domácí spotřebiče, auta a ostatní doprava atd. Ale to „pryč“ je naše životní prostředí.
To vše je z hlediska trvání života na Zemi naprostý výbuch spotřeby a uvolňování tepelné energie, který nemůže být bez následků na celkovou bilanci a rovnováhu. Dle mého názoru je vliv výše uvedených jevů v globálním měřítku zcela srovnatelný (nebo větší?) s vlivem skleníkových plynů. Doufám, že se tím nědo zabývá, jistě se to dá nějak propočítat.
Daly by se někde najít a zveřejnit výsledky takových výzkumů? Myslím, že kdyby všechny „vymoženosti civilizace“ měly mít i ty stovky milionů lidí v Indii, Číně, Africe atd., tak už Země nezvládne udržovat přiměřenou rovnováhu, nebude se nás ptát a poradí sama. Ale už bez nás…