Důvod, proč čeští soudcové opakovaně povolovali pochod neonacistů pražskou židovskou čtvrtí (a navíc ve výroční den křišťálové noci v hitlerovské Říši), je opravdu velice prostý. Nikdo z těchto pánů totiž zcela určitě nezažil nacistickou okupaci na vlastní kůži. Jejich rodiče buď ještě žijí, nebo zemřeli po nějaké nemoci, či sešlostí věkem. Důvodem jejich smrti však nikdy nebyla a nikdy nebude plynová komora! Mně je dnes 86 roků. Moje maminka byla rodem Židovka avroce 1942 zahynula v osvětimské plynové komoře.
Nechápu, jak vůbec mohlo někoho napadnout, že je třeba hledat zákonnou kličku pro zákaz tohoto choromyslného neonacistického excesu, když přece každému (dokonce i laikovi) musí být jasné, že vnormálních zákonech demokratického státu nemůže existovat úřední návod jak tu neuvěřitelnou nacistickou provokaci zakázat. Úředně se nakonec prokazuje ostudný fakt, že žádost podaná jakýmsi neexistujícím sdružením je pro zákaz toho protižidovského pochodu silnějším důvodem než smrt šesti milionů Židů téměř ze všech evropských zemí. A přitom by pro správné a přirozené jednání stačila dostatečná informovanost a vrozený cit pro spravedlnost a slušnost. Nás, pamětníků těch prokletých časů, už mnoho není, ale všichni jsme přece jen ještě neumřeli. Ale co si o našem českém demokratickém soudnictví myslíme, na to ať se nás raději nikdo neopovažuje ptát.