Jako kdysi zdravice „pracujících AZNP“ k nějakému důležitému sjezdu „strany vyvolené“ se čte dopis výkonných ředitelů třinácti automobilek adresovaný jednání na Bali. Co se vlastně snažili sdělit ? Žádají „uzavření komplexní dohody“, kterou prý naše planeta potřebuje. O čem a s jakými konkrétními výsledky se nám sdělit neobtěžují. Následuje vyjádření „hrdosti na dosažené výsledky“ a na těch 20 miliard eur, které prý každoročně investují do výzkumu. Dopis končí ujištěním, že automobilky „splní očekávání našich zákazníků a společností, ve kterých působíme“. Místo závazných kritérií, kterými by konkrétně chtěli přispět ke snižování globálního oteplování, si jen sypou popel na hlavu a oslavují své „úspěchy“. První dva podepsaní ale vyrábějí vozy, jejichž spotřeba se pod deset litrů paliva na 100 kilometrů nevejde. Druhý signatář vyrábí většinou vozy, které dokážou odvézt dva lidi 100 kilometrů daleko za téměř dvacet litrů benzínu. Volkswagen sice před léty dokázal vyrobit jeden exemplář vozu, který sice s jedním litrem paliva odvezl 100 kilometrů daleko starého a nového předsedu dozorčí rady, ale zůstalo jen u této propagační akce. Výrobu vozu s třílitrovou spotřebou už zastavil. Podepsaní reprezentují vesměs automobilky, kterým vlak s opravdovými inovacemi dávno ujel. Slušelo by jim, kdyby se u příležitosti jednání na Bali radši zavázali ke konkrétním a ověřitelným kritériím, která jejich vozy budou splňovat. Ti, kteří s úspěchem a sériově produkují skutečně ekologická auta, se nacházejí v jihovýchodní Asii a místo psaní pochlebnických dopisů všelijakým konferencím radši jednají v praxi.