Ve středečních „Lidovkách“ mě pan redaktor Zvěřina dal za vzor spořivosti všem občanům. Jen vrozená skromnost mě nutí jeho lichotku zdvořile odmítnout. Potěšilo mě ale, že zatímco jiní vymýšlí fámy o luxusním bydlení na „Staromáku“, on si vzal na paškál mou šetřivost.
Ano, jsem spořivý. Tahle vlastnost je prý vrozená všem Valachům, bez ní by totiž v chudém kraji neobstáli. V bytě na MMR jsem zůstal bydlet i proto, že šetřím peníze státu. Tento byt by jinak zůstal prázdný a nevyužitý, ministerstvo by z něj nemělo ani korunu. Kdo mě zná, potvrdí, že bydlet v centru Prahy, nikdy nepatřilo k mým životním snům. Za moji spořivost se mi můžete smát, můžete mě za ní i pomlouvat, ale gaunera ze mě nedělejte!
Obávám se ale, že zde vůbec nejde o racionální fakta. Mnoho novinářů naopak baží po jediném - vidět Čunka poníženého, zničeného, zadupaného do země. Chtějí symbolickou fotku, jak si z MMR odnáším ve dvou igelitkách všechny své věci. Až v té chvíli mohou ve svém honu polevit – konečně odtáhl!
K novinářům mám veskrze kladný vztah. Mnozí mi vyčítají, že jsem k nim až příliš vstřícný a otevřený. V jednom ohledu však s nimi vášnivě nesouhlasím. Jsem totiž přesvědčen, že nesou zodpovědnost za to, když v českém národu probouzí ty nejnižší pudy, jakými jsou závist, pomstychtivost a bezohlednost. Novináři si takto vychovávají nejen své čtenáře, diváky a posluchače, ale ovlivňují atmosféru v celé společnosti. Pokud budou v tak masovém měřítku i nadále útočit jen na ty nejnižší pohnutky v nitru člověka, nečeká tuto společnost věru veselá budoucnost!