I když si nemůžeme moc vybírat, stojí za to vyjmenovat, jaké vlastnosti by n e m ě l mít náš pan prezident. Tak tedy by to neměl být egocentrik, který si bere stát, jehož je představitelem, jako zástěrku, aby světu předestřel své geniální názory a samolibě čekal na uznání (aspoň na domácím dvorku). Neměl by být tudíž samolibě ješitný, toužící po obdivu, jemuž dělá nesmírně dobře, když je oslavován, obdivován a … dokonce líbán, i když jen od venkovských babiček. Je to možná malicherné, ale nechtěl bych proto také, abychom měli prezidenta se zvláštním šklebem, se svěšenými koutky, protože to opravdu působí dojmem, jak se cítí nadřazen a patrně i opovrhuje těmi u svých nohou, jak mu dělá dobře obdiv a potrpí si na okázalost. Nechci, aby prezident vymetal kdejakou akci, kdejakou příležitost se okázale zviditelnit a nechat oslavovat a na druhé straně státnicky selhávat při hledání našeho místa ve světě. Nechci také, aby nový prezident se úporně snažil a vynaložil tolik energie hlavně na to, aby byl viditelnější a uznávanější, aby měl více doktorátů než jeho předchůdce, doufám – pan prezident Klaus. Mohl bych pokračovat, ale doufám, že to pro naši orientaci bohatě stačí, což bohužel není k ničemu, protože poslanci vědí lépe než my, co je pro nás dobré.