Vážený pane Pohle,
díky za váš článek týkající se autorských práv a dovolte mi upřesnit v něm několik údajů.
Poplatky z nosičů a přístrojů umožňujících kopírování autorských děl nikterak nesouvisí s nelegálním kopírováním, jak píšete.
Náš právní řád umožňuje pořídit si kopii legálně nabytého uměleckého díla pro vlastní potřebu a tyto poplatky autorům kompenzují část "škody", která jim tím vzniká.
Když chcete mít na chalupě stejnou ledničku, jakou máte v doma, musíte si ji znovu koupit za plnou cenu. I když jste za její vývoj, design, reklamu, či obchodní marži už jednou zaplatil. Když chcete mít na chalupě stejné hudební CD jako doma, kupovat ho znovu nemusíte.
Píšete, že lze s úspěchem pochybovat o spravedlivosti přerozdělování vybraných peněz.
Protože se jedná o autorskou odměnu za pořízení kopie legálně nabytého díla, dostávají u nás v Ose tyto peníze naši i zahraniční autoři, jimž v posledních letech takovéto dílo (jeho nahrávka) vyšlo a dostávají je úměrně výši svých honorářů z prodeje těchto děl (nahrávek) na našem území.
Píšete: Nelze pochybovat, že značnou část vybraných peněz spolknou na svou režii organizace starající se o jejich správu.
Ochranný svaz autorský inkasuje tyto prostředky od desítek subjektů a distribuuje je mezi tisíce tuzemských zastupovaných (tedy autorů hudby, textu, jejich dědiců a nakladatelů) a mezi desítky zahraničních partnerských organizací. Za tuto službu autorům účtuje režii ve výši 8% z inkasované částky.
Píšete, že nám zde potichu vyrostla další daň.
Režim tzv. náhradní autorské odměny za možnost legálního kopírování funguje v Evropě i v ČR od minulého století. Nedávno u nás došlo pouze ke změně jejich sazeb a k jejich "zviditelnění" v ceně výrobku. Tyto sazby ale i tak zůstávají téměř nejnižší v Evropě.
Kdybyste kdykoli potřeboval nějaké informace o této tématice nebo o OSA, neváhejte mě kontaktovat.