Pod vlivem odstrašujícího zážitku z minulého týdne se k tajné volbě přikloní i někteří z těch, kteří pro ni původně nebyli, zejména lidovci. Co k tomuto posunu vedlo? Nevíme, ale svou váhu měl jistě i princip, že jedna parlamentní komora by neměla mít možnost přehlasovat druhou. Tak boj o procedury vypadá – rozhodují v něm kličky, zkušenosti, nátlak i principy – v různém poměru, ale ty principy tam nechybí. Někomu to připadá malicherné a, zvlášť v posledním týdnu, nedůstojné. Dokud ale ten boj o pravidla chrání naši svobodu, jsou lepší než důstojná a efektivní diktatura.
Jenže jaká je reakce ODS na to, že se jí daří postupovat v procedurální bitvě? Kupodivu nikoli úleva, ale strach. Mít prezidentskou většinu zřejmě znamená koledovat si o kulku do týla. A pokud všichni volitelé přežijí, pak není vyloučené, že dnes někdo ohlásí, že na Hradě je bomba.
Těch výhrůžek se letos vyrojilo dost a ne všechny jsou věrohodné. Ale šermuje se s nimi nesmírně lehkovážně. Taktika líčení politiky jako kriminálního podniku se v posledních letech šíří tak, že už je těžké rozeznat fikci od reality.