Pánové Zíka a Navrátil si notují, jak je to všechno špatně s tím hospodařením v Národním parku Šumava, Ing. Zíka mluví o „šílených experimentech“, pan Navrátil zase o „nové ideologii“ a se zjevným pohrdáním o přístupu respektujícím přírodní zákonitosti. Nezasvěcený člověk se pochopitelně lekne, co zas kde ti „hrozní ekologové“ provedli. Co by, dodržují zákony. Už to zmíněné pány zřejmě dokáže vyvést z míry.
Je zvláštní, když lesník nezná (nebo ignoruje?) část právních norem, které by měly patřit když ne přímo k jeho běžným pracovním nástrojům, tedy alespoň k základním znalostem v oboru. Konkrétně příslušné pasáže Zákona 114/1992 Sb., kde se popisuje, za jakým účelem jsou národní parky zřizovány a že veškeré konání v nich musí (zvýrazněno MH) být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. Podrobněji pak jsou tyto zásady rozvedeny v Nařízení vlády č.163/1991 Sb., jímž se zřizuje Národní park Šumava, a kde se v § 2, odst.1 a v § 4 odst.2 výslovně mluví o tom, že posláním parku je ochrana samořídících funkcí přírodních systémů, a jedním z cílů že je „omezení lidských zásahů do přírodního prostředí“.
Ono je smutné už to, jak málo dnes znamená zákon pro řadu takzvaných obyčejných lidí. Ale že se k němu takto staví dokonce i odborníci, kteří by jej měli nejen ctít a zachovávat, nýbrž vést k jeho dodržování i druhé, to bych přece nečekal.
Kde jsou ty časy, na něž odkazuje slavný nápis v thermopylské soutěsce: „…mrtvi tady ležíme, jak zákony kázaly nám.“
Je zvláštní, když lesník nezná (nebo ignoruje?) část právních norem, které by měly patřit když ne přímo k jeho běžným pracovním nástrojům, tedy alespoň k základním znalostem v oboru. Konkrétně příslušné pasáže Zákona 114/1992 Sb., kde se popisuje, za jakým účelem jsou národní parky zřizovány a že veškeré konání v nich musí (zvýrazněno MH) být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. Podrobněji pak jsou tyto zásady rozvedeny v Nařízení vlády č.163/1991 Sb., jímž se zřizuje Národní park Šumava, a kde se v § 2, odst.1 a v § 4 odst.2 výslovně mluví o tom, že posláním parku je ochrana samořídících funkcí přírodních systémů, a jedním z cílů že je „omezení lidských zásahů do přírodního prostředí“.
Ono je smutné už to, jak málo dnes znamená zákon pro řadu takzvaných obyčejných lidí. Ale že se k němu takto staví dokonce i odborníci, kteří by jej měli nejen ctít a zachovávat, nýbrž vést k jeho dodržování i druhé, to bych přece nečekal.
Kde jsou ty časy, na něž odkazuje slavný nápis v thermopylské soutěsce: „…mrtvi tady ležíme, jak zákony kázaly nám.“