Chvíli chtěl být prezidentem, pak nechtěl, chvíli chce být v politice, pak je mu údajně lhostejná, mé jméno mu už nic neříká, přesto mi věnuje 60 procent textu v podobě žlučovitých výtek ve svém rozhovoru pro LN (Nechci radit, ale Melčák s Pohankou by měli hlasovat proti radaru, LN 5. 4.).
|
Rozhovor s Milošem Zemanem "Nechci radit, ale..." naleznete ZDE |
|
Rozhovor s Milošem Zemanem "Odpad netřídím a chci žít do 107 let" čtěte ZDE |
Ano, Václav Klaus je sice mužem minulosti, ale alespoň vytrvale a houževnatě bojuje o místo na politickém nebi. Zeman se však po své prezidentské porážce, kterou si ovšem zavinil sám, schoval na Vysočině a tvrdí, že je mimo politiku, ale - byť zdůrazňuje opak - chce ji stále ovlivňovat. K politice se sice nechce vyjadřovat, ale pak se znovu a znovu vyjadřuje. Smutné představení...
Zeman měl vždy v minulosti ve straně objekty své nepřízně, které někdy dokonce politicky likvidoval či se o to pokoušel. Byl jich nespočet. Zpočátku například bývalý předseda Jiří Horák a samozřejmě já jako bývalý ústřední tajemník, poté Petra Buzková, Lubomír Zaorálek, Michal Kraus, Bohuslav Sobotka, a také jím vybraní nástupci Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Miloš Zeman rád někoho nenávidí a ve své snaze po likvidaci je důsledný, ač zpravidla neúspěšný. Dnes se vrátil opět ke mně, i když se mnou už před rokem naprosto skončil. Přežil jsem, když mne chtěl kdysi ze strany vyloučit, a bezpochyby přežiji i jeho dnešní ataky.
Padni komu padni
V rozhovoru v Lidových novinách Zeman uváděl mnoho výtek na mou adresu. U jedné bych se rád zastavil. Zeman mi vytýká, že jsem uvažoval o vytvoření velké koalice s ODS, a že by to byla údajně zrada na voličích. Skutečně nevím, zda jen tak žertuje, nebo si myslí, že jsou všichni nechápaví hlupáci. Obávám se, že to druhé. Výsledek, který svými intrikami prosadil, je pro voliče ČSSD nesrovnatelně bolestnější. Nezakrývám, že jako zodpovědný politik jsem po volbách 2006 zvažoval všechny varianty a připomínám, že mou prioritou bylo vytvoření menšinové vlády s KDU-ČSL.
(Pro osvěžení paměti - tuto variantu jsem s tehdejším předsedou lidovců Kalouskem domluvil, za což on sice jako předseda padl, aby se vrátil coby ministr Topolánkovy vlády vyznačující se neochvějnou loajalitou. Nezakrývám, že jsem chtěl, a stále chci, ODS co nejslabší, a pokud již měla vládnout, pak na bázi rovnosti s ČSSD a KDU-ČSL. Je nesporné, že varianta koaliční vlády (ve které bych já samozřejmě nebyl) by nemohla dělat dnešní asociální politiku, kterou Zeman díky přiznání přeběhlíků Pohanky a Melčáka posvětil. Myslím, že dnes to ví naprosto každý a Zeman má jen právo mlčet. Mluvit v jeho případě o zradě druhých, to chce silný žaludek.
Miloš Zeman se stal svými aktivitami spojencem ODS. Neříkám to vůbec s radostí ani proto, abych jej urazil nebo proti němu naladil veřejnost. Nestačí-li někomu vznik Topolánkovy vlády v režii dua Šlouf-Zeman, pak připomenu prezidentskou volbu...
Miloš Zeman říkával: Padni komu padni. Je to tak. Zeman se neumí vyrovnat s tím, že jej ČSSD již nehodlá následovat. Ztratil úroveň i glanc a ztrácí i úctu svých bývalých spolustraníků. Nezadržitelně tak vymazává svůj obraz bývalého velkého politika této země. Rozměňuje se na drobné.
