Benešovy dekrety vypustil tentokrát Václav Klaus v rozhovoru pro server idnes v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Obává se mj. „ztráty smysluplné existence našeho vlastního státu“. Jistě, evropské úsilí o integraci může být v některých ohledech zbrklé a překotné. Bát se toho není třeba, protože pak se prostě v těch ohledech nepovede. Zároveň má a bude mít intenzivnější soužití s civilizovanými západoevropskými státy pro lehce zvlčilé příchozí z východu (tím myslím mj. o ČR) devastované půlstoletým pobytem v ruském komunistickém impériu, v podstatě pozitivní vliv. Třeba zrovna pokud jde o Benešovy dekrety. Už při přijímání ČR do EU daly orgány EU na můj vkus poněkud defétisticky najevo, že tuhle otázku nechtějí otvírat. Na druhé straně bude přece jen zase o trochu víc vidět, že okrást část občanů o veškerý majetek a o všechna občanská práva, aby je pak bylo možné lépe vyhnat, je něco, co do Evropy nepatří a nepatřilo to do ní už tenkrát, když se to stalo. A taky bude vidět, např. v souvislosti se spory o šlechtický majetek, jak nestydatě prolhané jsou řeči o tom, že dekrety jsou v současné době „zkonzumovány“. Nikdo nás k ničemu nutit nebude, jen bude o trošku víc cítit, že máme problém. (Tedy to, čemu normalizátoři v roce 1969 říkali „morální teror“.) Je to jen náš problém a poradit si s ním můžeme jen sami.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
A druhá věc, pro přítomnost asi ještě důležitější: prezident se s obvyklou vychytralou opatrností vyjádřil k záležitostem strany, jejímž je čestným předsedou. Je těžké si to nespojit s útočným vystoupením poslance Tlustého v Právu (pardon, v novinkách.cz) i s rozruchem kolem právě rozjetého soudního sporu mezi představiteli justice a stínovou ministryní ČSSD Benešovou. Klaus odpověděl zcela obecně na „přihrávky“ reportéra (rozhovor byl pořízen s nadbytečnou dávkou servility), že přes řeči o jeho údajné autoritativnosti by si nikdy nedovolil ani zlomek toho, „co je běžné dnes“. Pokud jde o „církevní restituce“ (přitom o žádné církevní restituce nejde, jen o vytvoření materiálních podmínek pro odluku církví od ateistického státu), sám kdysi připravil jiné, lepší, a nevděční katolíci je zabili. Když přičteme výhrady k Lisabonské smlouvě (těžko nevycítit v pozadí skrytou výčitku, že vláda nepostupuje dost rezolutně), je nasnadě závěr: vlajkonoš Tlustý vytáhl proti vládě s bojovým rykem v Právu. Václav Klaus z pozadí popichuje, přímo zasahovat nebude: já nic, já prezident.
