Blízký východ: další scénáře

Článek Petra Zídka "Proč pomáhat Izraelcům" si přečtěte ZDE   Reakci Františka Bányaie "Izrael je zárukou, že se šoa už nezopakuje" naleznete ZDE

Položit si otázku, jak by pak vypadaly dějiny Blízkého východu bez Izraele, a odpovědět na to několika samozřejmostmi vyplývajícími z logiky věci, je pro řadu českých příznivců židovského státu projevem antisemitismu. Kdyby to nebylo tak smutné, bylo by to směšné. Předseda Židovské obce v Praze František Bányai píše, že můj sobotní sloupek byl „výrazem osobní zloby“ a že nalézám „jednoduché antisemitské recepty na problémy světa“ (Izrael je zárukou, že se šoa už nezopakuje, LN 15. 5.).

	K výročí Izraele dále čtětě
	Izrael prožívá krizi ideálů V zrdcadle šedesátin Izraele Čeští zakladatelé Izraele

Nepokouší se vyvracet jedinou věcnou tezi mého článku, místo toho mi strká do bot slámu, či spíše něco horšího, a pak to slavnostně vytahuje ven: „Pan Zídek je nejspíš spokojen, že Evropa se v podstatě zbavila ,židovského problému‘“... „Pan Zídek si pravděpodobně pořád myslí, že Židé vždy a všude způsobují problémy...“ Nemyslím si to, ani jsem to nenapsal. Domnívám se ale, že předseda pražské židovské obce se chová demagogicky, což bude možná pro něho dalším dokladem mého údajného antisemitismu.

Diskuse ve Foreign Policy
Kontrafaktuální historie, která hledá odpovědi na otázku, co by se stalo, kdyby k nějaké události nedošlo nebo došlo jinak (např. kdyby arcivévoda Ferdinand nezemřel v Sarajevu nebo Československo nepřijalo mnichovskou dohodu), je ve světě běžným žánrem.

 Loni vydalo nakladatelství Dokořán první sborník českých kontrafaktuálních dějin a čtenář tam najde odpovědi také na zmíněná „kdyby“ stran Sarajeva a Mnichova. Proč by měla být tabu otázka, co by se stalo, kdyby nevznikl Izrael? Prestižní americký časopis Foreign Policy, který snad pan Bányai nebude považovat za antisemitský plátek, uveřejnil před třemi lety na toto téma nejprve velký článek a následně diskusi několika předních světových odborníků. V ní můžeme nalézt řadu argumentů k dalším alternativním scénářům.

 Josef Joffe, autor úvodního článku ve Foreign Policy, hájí tezi, že i bez Izraele by byl Blízký východ zaostalým a nestabilním regionem. Nezávislá Palestina by podle něj v roce 1948 nevznikla, ale její území by si rozdělily Egypt a Jordánsko. Spory jednotlivých arabských zemí, náboženských skupin a etnických klanů by tak jako tak vedly k válkám a masakrům, jakým byl třeba konflikt Irák–Írán či vyhlazení islamistů v Sýrii.

 Někteří kritici obvinili Joffeho ze zaujatosti a ve svých alternativních scénářích líčí skvělé vyhlídky Blízkého východu bez Izraele. Např. Juan Cole, profesor historie na Univerzitě v Michiganu, píše, že bez Izraele by se neradikalizovali důstojníci v Egyptě a místo vojenské diktatury by zde existoval liberální demokratický režim, který by zajistil rozvoj podobný Koreji či Japonsku. Stejně by podle něj nedošlo k občanské válce v Libanonu. Nikdo z diskutujících přitom neřeší otázku, co by se stalo s židovskou populací, kdyby po tři generace živořila v uprchlických táborech jako dnes Palestinci. Lze však předpokládat, že by v ní mnohem větší podporu získali extremisté a militantní organizace jako Irgun.

Redakce serveru Lidovky.cz se omlouvá všem slušným přispěvatelům, ale byla nucena kvůli těm druhým diskuzi ukončit.