Hladovka je většinou výrazem absolutního zoufalství a nasazení krajních prostředků v situaci, kdy normální politické metody selhávají. Toho v Česku dnešních dnů svědky rozhodně nejsme. Naši hladovkáři dokonce připouštějí, že až jim bude opravdu špatně, tak se najedí. Proč se tedy pohoršovat nad parodií? Pro naprostou absenci vkusu a smyslu pro míru.
Jeden z hladovkářů zásobuje média podrobnostmi o svých zdravotních potížích. Jako by netušil, že si je způsobuje jen on sám. Je to, jako by skákal z Nuselského mostu a tvrdil, že jej přes zábradlí strčila vláda. Kdyby nešlo o zdraví těchto poněkud sociálně patologických jedinců, byla by to ukrutná legrace. Můžeme být vlastně všichni rádi, že pánové nekladou bomby. I když kdo ví, co je napadne poté, co se pořádně najedí? Navrhuji štafetovou hladovku, určitě by měla větší úspěch, možná i masovou účast.
Jeden z hladovkářů zásobuje média podrobnostmi o svých zdravotních potížích. Jako by netušil, že si je způsobuje jen on sám. Je to, jako by skákal z Nuselského mostu a tvrdil, že jej přes zábradlí strčila vláda. Kdyby nešlo o zdraví těchto poněkud sociálně patologických jedinců, byla by to ukrutná legrace. Můžeme být vlastně všichni rádi, že pánové nekladou bomby. I když kdo ví, co je napadne poté, co se pořádně najedí? Navrhuji štafetovou hladovku, určitě by měla větší úspěch, možná i masovou účast.
