Mám dceru, která po rané mozkové obrně prožila celé své dětství v Ústavu pro tělesně postiženou mládež. Vím, že tyto děti netrápí jejich postižení, které berou jako něco, s čím se už narodily, ale to, že je jejich rodiče nenavštěvují nebo se i za ně stydí.
Stejně osamoceně žije v domovech i mnoho starých lidí.. Možná by se mohlo zkusit spojit tyto dva ústavy v jeden. Možná by v něm některé děti našly svou hodnou "babičku" a ta zase své "vnouče", se kterým by si ráda povídala a nahradila by mu chybějící mateřskou lásku.
Stejně osamoceně žije v domovech i mnoho starých lidí.. Možná by se mohlo zkusit spojit tyto dva ústavy v jeden. Možná by v něm některé děti našly svou hodnou "babičku" a ta zase své "vnouče", se kterým by si ráda povídala a nahradila by mu chybějící mateřskou lásku.