Ne zrovna zakladatelský ale hrdinský mýtus
Evropské unie, který by pomohl jejímu prosazení u obyvatel, by se třeba dal najít v pravidelném stěhování jejích poslanců z Brusele do Strasbourgu. Pokud by šikovný režisér náležitě dokumentoval jak hrdinní poslanci nehledí na strádání, diety, náhrady, s početnými asistenty se probíjejí všemi strázněmi byrokratické džungle, aby ve finále zasedli v budově jinak nevyužité, zazasedali si a opět se vrhli do obtížného přesunu na původní působiště, každý uznalý Evropan by nepochybně netrval na nějakém nebezpečném referendu a okamžitě vyžadoval stoprocentní ANO svých zástupců pro zachování nebo rozšíření tohoto zvyku, pro EU tak charakteristického. Případní poštívači názoru, že EU místo nesrozumitelné ústavy proměněné ve smlouvu potřebuje více svobod a méně úředníků a směrnic, by byli v zákonitém opovržení a sluchu nenacházeli, pan president Klaus by uvažoval jaká je česká verze harakiri, případně začal bojovat proti globálnímu oteplení... .....
A EU by dohnala a předehnala, jak si kdysi nedavno uložila za úkol.