Kdyby pan ředitel Ježek měl mentální úroveň sportovce, nebo sportovního fanouška, tedy dosáhnout vítězství za každou cenu, tak od začátku tohoto trapného případu mohl tvrdit, že se bude stavět Národní knihovna Václava Klause. Obdobně je tomu třeba v Paříží, kde po představitelích státu knihovny pojmenovávají. To by byl jiný případ. Netřeba se zabývat podrobnostmi hypotetické situace.
Protože však panu řediteli Ježkovi evidentně nejde o vítězství za každou cenu, ale jde mu o věc, tedy o záležitost kultury, vzdělání, občanské sebeúcty a informační potence obyvatel tohoto nešťastného státu, nastaly potíže. Je to symptomatické. Až bude budova stát, budou tisíce těch, kteří budou tvrdit, že již od začátku,…, po překonání pochyb… atd.
Protože však panu řediteli Ježkovi evidentně nejde o vítězství za každou cenu, ale jde mu o věc, tedy o záležitost kultury, vzdělání, občanské sebeúcty a informační potence obyvatel tohoto nešťastného státu, nastaly potíže. Je to symptomatické. Až bude budova stát, budou tisíce těch, kteří budou tvrdit, že již od začátku,…, po překonání pochyb… atd.