Pan předseda Mezinárodního olympijského výboru hovoří o tom, že nemůže mluvit ve věci lidských práv upřímně. Zajímavě to zdůvodňuje, že je to ve státním zájmu. Každý myslící a vnímavý člověk si jistě vzpomene, co všechno se dělo a děje ve státním zájmu. A byla to, věru, spousta nekalostí. Jaký je to stát, který vede pana předsedu k neupřímnosti?
Šéf Českého olympijského výboru M. Jirásek (viz LN 26. 7.) si nesmírně váží činnosti nevládních organizací, které se zabývají dodržováním lidských práv ve světě, i když občas přestřelí, jak říká. Ale sportovní šéfové ztížili aktivistům aby informovali sportovce o situaci v Číně. Stalo se tak při předávání oblečení. Oni se přece musí soustředit na svůj výkon. Hlavně výkon. Přichází vzpomínka na jičínského všesportovce a reprezentanta Hasana Bosáka, který dávno než odešel běhat do spravedlivějšího světa, hovořil o novodobých gladiátorech. Kde je harmonický rozvoj osobnosti, který taky patří k olympijským myšlenkám?
Pan Jirásek vysvětluje čtenářům, že politický život v Číně je koncentrován do „výstředního úboru“, jak on říká. A že pro většinu lidí v Číně nejsou represe hlavní problém. A že Čína byla zvolena regulérním způsobem. On neví, že korupce existuje i ve sportu a to i v nejvyšších orgánech? Nebo to taky neví ve státním zájmu?
Pravda, Číňani se učí mávat, jásat, odnaučují se plivat na ulici … . Dokonce na povel. Kvůli olympiádě a pro olympiádu. Co bude potom? Pak tu velikou Potěmkinovu vesnici zruší?
Je to smutné, co všechno k olympiádě patří. Co všechno ona udělala z lidí. Kde jsou olympijské ideály? Těšme se, až se jednou Pražáci budou odnaučovat třeba mluvit na veřejnosti sprostě. Protože odnaučit se lhát a nalhávat si, to se tak snadno nepovede. Alespoň ne u našich představitelů. I těch olympijských.
Šéf Českého olympijského výboru M. Jirásek (viz LN 26. 7.) si nesmírně váží činnosti nevládních organizací, které se zabývají dodržováním lidských práv ve světě, i když občas přestřelí, jak říká. Ale sportovní šéfové ztížili aktivistům aby informovali sportovce o situaci v Číně. Stalo se tak při předávání oblečení. Oni se přece musí soustředit na svůj výkon. Hlavně výkon. Přichází vzpomínka na jičínského všesportovce a reprezentanta Hasana Bosáka, který dávno než odešel běhat do spravedlivějšího světa, hovořil o novodobých gladiátorech. Kde je harmonický rozvoj osobnosti, který taky patří k olympijským myšlenkám?
Pan Jirásek vysvětluje čtenářům, že politický život v Číně je koncentrován do „výstředního úboru“, jak on říká. A že pro většinu lidí v Číně nejsou represe hlavní problém. A že Čína byla zvolena regulérním způsobem. On neví, že korupce existuje i ve sportu a to i v nejvyšších orgánech? Nebo to taky neví ve státním zájmu?
Pravda, Číňani se učí mávat, jásat, odnaučují se plivat na ulici … . Dokonce na povel. Kvůli olympiádě a pro olympiádu. Co bude potom? Pak tu velikou Potěmkinovu vesnici zruší?
Je to smutné, co všechno k olympiádě patří. Co všechno ona udělala z lidí. Kde jsou olympijské ideály? Těšme se, až se jednou Pražáci budou odnaučovat třeba mluvit na veřejnosti sprostě. Protože odnaučit se lhát a nalhávat si, to se tak snadno nepovede. Alespoň ne u našich představitelů. I těch olympijských.