I když už Šlouf v ČSSD nebude, nezmění se pro Paroubka vůbec nic. „Zásluha“ za to, že se zbavil jednoho komunistického aparátčíka, bude v kontextu minulosti, metod i preferencí předsedy socialistů působit komicky.
Nic víc by ale sociálním demokratům teatrální vyhození Šloufa nepřineslo. Vliv Zemanovy šedé eminence totiž nikterak nesouvisí s tím, jestli může v restauračních zařízeních při přemlouvání potenciálních přeběhlíků bouchat do stolu členským průkazem ČSSD.
Ti ze sociálních demokratů, kteří jsou napojeni na Miloše Zemana, budou Šloufovi naslouchat bez ohledu na jeho stranickou příslušnost.
Zbytek socialistů, pro které je exporadce premiéra Zemana už nyní rohatým ďáblem, zase nezmění názor. Šloufovi nenaslouchali dosud a nebudou ani po jeho případném vyhazovu.
Paroubek tak dosahuje pouze toho, že se o jeho straně mluví v negativním světle. Fakt, že v ČSSD mohou velký vliv získat právě hochštapleři Šloufova typu, přece není daný jen tím, zda stranu momentálně řídí Miloš Zeman, nebo Jiří Paroubek.
Paroubkovi je š(l)oufl
Zuřivá snaha Jiřího Paroubka vypoklonkovat ze sociální demokracie Miroslava Šloufa, fámuluse Miloše Zemana, je spíš směšná než racionální.
