A bohužel nakonec vždy na něco přijdou. Třeba teď lidovci na bankovní poplatky. Objev, že bankovní poplatky jsou u nás vysoké a lidem to vadí, učinil již ministr financí Sobotka. Nic s tím neudělal a nic s tím neudělají ani lidovci. Jedno z vysvětlení najdeme v samotných lidoveckých materiálech: jestliže za dobu, za niž Francouz zvládne 226 transakcí, jich Čech učiní jen 35, logicky se banka u nás snaží na jedné transakci vydělat víc.
Může s tím něco dělat jen Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten žádnou nekalou dohodu nezjistil. A je to dobře, že žádný politik nemůže do poplatků zasahovat. Současné americké hypoteční krizi předcházel mimo jiné i dlouholetý tlak politiků na to, aby se hypotéky zpřístupnily i méně solventním občanům.
I lidovci to vědí. A tak kupa návrhů, kterou dali dohromady, skýtá směšné čtení. Zahrnuje studii, podle níž se lidé v poplatcích neorientují. To zní sugestivně, ale jak by to dopadlo, kdybyste se lidí zeptali, zda se lépe orientují v daňových formulářích nebo třeba ve stavebním řízení? A to jsou oblasti, s nimiž politici něco dělat mohou.
Lidovci chtějí také posílit vzdělávání občanů. Ale oni už se vzdělávají, od lidoveckého předsedy například pochytili, že nejlepší je ukládat peníze na neplatnou občanku v cizím městě.
Řešení má také přijít z unie, a to přeshraniční bankovnictví. To bude ono pro dezorientovaného českého zákazníka! Ať si otevře přes internet účet v nějaké sparkasse, s tou už se jistě v němčině snadno dohodne na tom, že za něj bude bez poplatků každý měsíc platit SIPO. A před příštími volbami budou moci lidovci mluvit o tom, že lidé bohužel uzavírají smlouvy se zahraničními bankami, aniž by jim rozuměli, a že by s tím stát měl něco dělat.