Praktických výhod moc nezískáme. Odvykneme si počítat s drobnými, což je spíše minus. Ozřejmíme si inflaci - desetníkový mariáš zůstane jen ve vzpomínkách, v literatuře a v partách, které si před lety schovaly ty nejdrobnější haléře. Zřejmá výhoda je jen jedna - přestaneme platit mincemi, které vypadají jako někdejší východoněmecké feniky, a naše peněženky bude tížit už jen kov připomínající poctivé euromince.
Ať už si o euru myslíte cokoliv, na podobnosti s korunou si zvykejte. Největší padesátikorunová mince teď odpovídá hodnotou rovněž největší dvoueurovce. A někteří členové eurozóny už zrušili jedno- a dvoucentovky, takže reálně nejmenší pěticent je vlastně naše jednokoruna.
Rozdíl mezi zónou koruny a eura samozřejmě zůstane. U nás si za největší minci dáte dvě piva, zatímco u zazobanějších sousedů musíte složit dvě největší mince na jedno pivo. Tak počítají Češi - euro neeuro, koruna nekoruna. Za to ovšem nemůže měna ani haléřová, ani společná evropská.