Zatímco Rusko jedná, my klábosíme, třeba o Lisabonské smlouvě, cestě k naší akceschopnosti. Ještě ji Topolánek pokládá za shit? Evropská smlouva ve světle silného Ruska není téma k debatě, ale k činu.
Západ Moskvu před uznáním nezávislosti varoval, ale Kreml tlaku neustoupil, čteme v agenturní zprávě. Jenže proč by Kreml ustupoval? Spojitost s Kosovem tu je, ať už ji popírá kdokoliv a jakkoliv. Kosovští Albánci nechtějí žít pod svrchovaností Bělehradu, Osetinci a Abcházové nechtějí žít pod svrchovaností Tbilisi.
Uznáme-li to jedněm, nechť to platí i pro druhé, hotovo. Tak to vidí Moskva a dává nám tvrdou lekci o své akceschopnosti. V pondělí ruský parlament nezávislost jednohlasně schválí, v úterý ji Medveděv deklaruje, kdepak nějaké klábosení.
To my jenom klábosíme. Buď říkáme, že mezi Kosovem a Kavkazem paralela není, nebo že tam je, ale to je vše. Jistě, můžeme argumentovat, že to není model „jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou“, že Západ v Kosovu nerozdával albánské pasy, že se dlouhá léta pokoušel o dohodu, ale není to nic platné. Moskva tu paralelu realizuje po svém.
Realizujeme my nějakou protiváhu, vlastní akceschopnost? Ne. Skvěle to v pondělí večer ilustrovala rebelka z ODS Alena Páralová: „Budu loajální poslanec, dokud to nenaruší mou osobní integritu, ale nebudu schopná hlasovat pro Lisabonskou smlouvu.“ Jistě, ta smlouva má své minusy a nespravedlnosti, ale je k dispozici něco lepšího? Jak jinak – tady a teď – může Evropa získat protiváhu k akceschopnosti Ruska? To její odpůrce nezajímá.
Evropa už protiváhu má. Vykazuje patnáctkrát větší HDP a sedmkrát větší výdaje na zbrojení než Rusko. Tak proč to nevidíme? Proč Rusko vykazuje větší akceschopnost? Jeden z důvodů teď známe: integrita Evropy dostává na frak, aby mohla být zachována osobní integrita poslankyně Páralové.
Ruská lekce Praze
Ruský prezident Medveděv uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Tečka. Na té zprávě ani není co komentovat. Čekal snad někdo něco jiného? Je-li tu něco ke komentáři, tak do očí bijící rozdíl mezi akceschopností Ruska a neakceschopností Západu, Evropy, tedy i Česka.
