8. 8. 2008

Pánové Putin a Medveděv si na ten den naplánovali poněkud větší akci, ruskou tankovou invazi do gruzínské Jižní Osetie, což jim přesně podle plánu ruských tajných služeb povolila hloupá chyba gruzínského prezidenta Saakašviliho. Ten si bůhví z čeho odvodil, že když pošle do své odbojné provincie svých pár tanků, tak tam Rusové ty své nepošlou.

Poslali, protože právě pár gruzínských tanků, které se navíc odvážily proti osetinským separatistům dokonce i vystřelit, umožnilo Moskvě uskutečnit dlouho předem připravený plán. A navíc v ještě tak dobře zapamatovatelné datum. „Molodec Misha Saakašvili,“ řekl si 8. srpna možná nějaký důstojník ruské FSB.

„Osmého srpna je naše jedenácté září,“ nechal se slyšet ruský prezident Dmitrij Medveděv a průzračně tak odhalil ruskou logiku pohledu na celou gruzínskou operaci. Znovu tak světu a snad už konečně i jednomu dočasnému podnájemníkovi Pražského hradu vysvětlil, jak Moskva agresi proti Tbilisi chápe.

Rusko Jižní Osetii a Abcházii okupovalo už dávno a tak si na okupaci zvyklo, že dokonce pokládalo tato gruzínská území za svá. Gruzie tak v Medveděvově logice nechtěla převzít kontrolu nad svojí provincií Jižní Osetie, ale „zaútočila na nás“, čti na nás, na Rusko. Zbraněmi se Gruzie odvážila domáhat návratu svých práv tam, kde Rusové, byť v modrých přilbách, už léta fungovali coby okupační síla. Drzost, kterou Kreml prostě musel potrestat.

Pro Rusko proto není 8. 8. 2008 obdobou 11. 9. 2001 Američanů. Je to ruské 11. září z pohledu bin Ládina, Al Kajdy, islamistických fanatiků. Je to zlom ve vztazích s civilizovaným západním světem, konec iluzí, že by Rusko mohlo být spolehlivým partnerem Evropy nebo Spojených států.

8. 8. 2008 Rusko spáchalo zločinný atentát samo na sebe, na civilizovaný svět, atentát, po němž už nikdy nebude nic jako dřív, abychom připomněli 11. 9. „F... of Russia,“ řečeno slovníkem ministra zahraničí Sergeje Lavrova.