Nejde pochopitelně o to, že voliči dali hlas opozici - střídání u moci je základ svobodné společnosti. Voliči mohli být rozladěni způsobem, jakým ODS vládla v krajích: přihráváním zakázek svým známým, kandidováním lidí spojených s nejrůznějšími průšvihy atd., jak to běžně známe nejen z tuzemské politiky. Nebo chtěli jen vládu v polovině jejího mandátu za určité nepopulární kroky potrestat. To všechno by bylo legitimní, pochopitelné, občanské, politické... Jenže podle všeho prý voliči dali hlas ČSSD kvůli zavedení poplatků ve zdravotnictví.
Za všechny podobné to v anketě MF Dnes prováděné mezi lidmi, kteří volili ČSSD, vyjádřila učitelka Michaela Bláhová z Jihlavy: „Není mi sice moc sympatický pan Paroubek, ale zjistila jsem, že reformy ODS jsou pro naši rodinu drahé. Konkrétně myslím poplatky u lékařů.“
Marketingový tah ČSSD
Je vůbec takové uvažování možné? Poplatky u lékaře jsou pouhý marketingový předvolební tah ČSSD, který nemá žádný význam - jestli někdo zaplatí dnes za návštěvu u doktora desítky korun měsíčně, pak bez reformy zdravotnického systému to budou v dohledné době stovky, ba tisíce korun navíc, ovšem na daních. Jiná věc by jistě byla privatizace krajských nemocnic, kde lze pochopit, že něco podobného může značnou část společnosti vystrašit - zvlášť s ohledem na to, jak v Česku probíhají výběrová řízení a jakým způsobem se tady taky podniká.
Že jsou voliči hloupí a rozhodují se na základě reklamních sloganů, je bohužel rozšířený jev, se kterým se potýkají všechny mediální demokracie.
Co však skutečně zaráží, je to, že jako lék na výše uvedené dokážou volit stranu, jejíž lídr před pár dny pořádal akci, kde v závěru jacísi opilí lidé z pražského podsvětí házeli na stůl svazky bankovek, aby si dokázáli, kdo je větší šíbr, a aby to nakonec skončilo smrtí jednoho z nich. Přitom se nejednalo o nějakou nešťastnou náhodu, ke které by se předseda ČSSD Jiří Paroubek dostal jako slepý k houslím. Všichni účastníci zločinu byli řádně pozváni a všichni také byli Paroubkovými přáteli. K rodinnému klanu zavražděného Kočky, který se podle policejních poznatků pohyboval mezi gangy kuplířů a provozovatelů kasin, kde se perou špinavé peníze, se Paroubek sám otevřeně hlásí, i když se nerad s nimi na veřejnosti fotografuje.
Přátelství s vraždícím Ďuričkem chtěl Paroubek sice zlehčit, ale právě s ním měl jet před třemi roky na dovolenou, kterou odřekl, až když vyšlo najevo, že Ďuričko byl agentem StB. U jiného známého, také hoteliéra a také agenta StB, se Paroubek ženil. Nejde přitom o Paroubkovy známé, dejme tomu z jeho ekonomického úřadování na pražském magistrátě po roce 1989, ale už o Paroubka, ekonomického šéfa RaJ z doby před listopadem, kdy se za dobré pinglovské místo platilo v RaJ 20 000,- Kčs, což byly na tehdejší dobu slušné peníze.
Paroubek vyšel z tohoto estebáckoveksláckého prostředí, kde se šmelilo s valutami a západním zbožím, včetně šmírování cizinců StB nejen v pražských interhotelech.
Místo aby se české veřejnosti Paroubek snažil nějak dokázat, že tuto nevábnou minulost dávno pověsil na hřebík, nepřestal se stýkat s podsvětím, a to dokonce zcela veřejně, spoléhaje na to, že česká veřejnost je už natolik otupělá a zcyničtělá, že už skousne všechno - místo aby zaplatila třicet korun u lékaře, bude raději, když jí bude vládnout člověk, který se přátelí s mafiány.
Nebezpečí pro veřejný život
A selhávají nejen voliči, ale stejně tak média. Kde jsou investigativní novináři? Jak to, že nikdo nepátrá po Paroubkově minulosti? Byli snad všichni zastrašeni běsnícím Paroubkem a jeho vyhrožováním poté co unikly na veřejnost informace z tzv. Kubiceho zprávy? Jak mohl člověk s takovými bezpečnostními riziky dělat premiéra? Kdo mu dělal bezpečnostní prověrky? Copak nikdo v -této zemi nechápe, jaké nebezpečí tento člověk znamená pro veřejný život? Jak je možné, že lidé volí stranu člověka, na jehož soukromé akci se vraždí jeho přítelíčkové z podsvětí? Blížíme se snad ruské společnosti, kde platí: čím větší hrdlořez nebo všehoschopný gauner z bývalé kágébé, tím víc je ve frustrované a zamindrákované, nevolnictvím a bolševiky zdecimované společnosti oceňován ten, kdo to umí, kdo se vyzná? Nedej bože, aby nás Paroubek „reprezentoval“ před Evropskou unií.
V právě proběhlých krajských volbách neprohrála ODS, ale voliči.
Za všechny podobné to v anketě MF Dnes prováděné mezi lidmi, kteří volili ČSSD, vyjádřila učitelka Michaela Bláhová z Jihlavy: „Není mi sice moc sympatický pan Paroubek, ale zjistila jsem, že reformy ODS jsou pro naši rodinu drahé. Konkrétně myslím poplatky u lékařů.“
Marketingový tah ČSSD
Je vůbec takové uvažování možné? Poplatky u lékaře jsou pouhý marketingový předvolební tah ČSSD, který nemá žádný význam - jestli někdo zaplatí dnes za návštěvu u doktora desítky korun měsíčně, pak bez reformy zdravotnického systému to budou v dohledné době stovky, ba tisíce korun navíc, ovšem na daních. Jiná věc by jistě byla privatizace krajských nemocnic, kde lze pochopit, že něco podobného může značnou část společnosti vystrašit - zvlášť s ohledem na to, jak v Česku probíhají výběrová řízení a jakým způsobem se tady taky podniká.
Že jsou voliči hloupí a rozhodují se na základě reklamních sloganů, je bohužel rozšířený jev, se kterým se potýkají všechny mediální demokracie.
Co však skutečně zaráží, je to, že jako lék na výše uvedené dokážou volit stranu, jejíž lídr před pár dny pořádal akci, kde v závěru jacísi opilí lidé z pražského podsvětí házeli na stůl svazky bankovek, aby si dokázáli, kdo je větší šíbr, a aby to nakonec skončilo smrtí jednoho z nich. Přitom se nejednalo o nějakou nešťastnou náhodu, ke které by se předseda ČSSD Jiří Paroubek dostal jako slepý k houslím. Všichni účastníci zločinu byli řádně pozváni a všichni také byli Paroubkovými přáteli. K rodinnému klanu zavražděného Kočky, který se podle policejních poznatků pohyboval mezi gangy kuplířů a provozovatelů kasin, kde se perou špinavé peníze, se Paroubek sám otevřeně hlásí, i když se nerad s nimi na veřejnosti fotografuje.
Přátelství s vraždícím Ďuričkem chtěl Paroubek sice zlehčit, ale právě s ním měl jet před třemi roky na dovolenou, kterou odřekl, až když vyšlo najevo, že Ďuričko byl agentem StB. U jiného známého, také hoteliéra a také agenta StB, se Paroubek ženil. Nejde přitom o Paroubkovy známé, dejme tomu z jeho ekonomického úřadování na pražském magistrátě po roce 1989, ale už o Paroubka, ekonomického šéfa RaJ z doby před listopadem, kdy se za dobré pinglovské místo platilo v RaJ 20 000,- Kčs, což byly na tehdejší dobu slušné peníze.
Paroubek vyšel z tohoto estebáckoveksláckého prostředí, kde se šmelilo s valutami a západním zbožím, včetně šmírování cizinců StB nejen v pražských interhotelech.
Místo aby se české veřejnosti Paroubek snažil nějak dokázat, že tuto nevábnou minulost dávno pověsil na hřebík, nepřestal se stýkat s podsvětím, a to dokonce zcela veřejně, spoléhaje na to, že česká veřejnost je už natolik otupělá a zcyničtělá, že už skousne všechno - místo aby zaplatila třicet korun u lékaře, bude raději, když jí bude vládnout člověk, který se přátelí s mafiány.
Nebezpečí pro veřejný život
A selhávají nejen voliči, ale stejně tak média. Kde jsou investigativní novináři? Jak to, že nikdo nepátrá po Paroubkově minulosti? Byli snad všichni zastrašeni běsnícím Paroubkem a jeho vyhrožováním poté co unikly na veřejnost informace z tzv. Kubiceho zprávy? Jak mohl člověk s takovými bezpečnostními riziky dělat premiéra? Kdo mu dělal bezpečnostní prověrky? Copak nikdo v -této zemi nechápe, jaké nebezpečí tento člověk znamená pro veřejný život? Jak je možné, že lidé volí stranu člověka, na jehož soukromé akci se vraždí jeho přítelíčkové z podsvětí? Blížíme se snad ruské společnosti, kde platí: čím větší hrdlořez nebo všehoschopný gauner z bývalé kágébé, tím víc je ve frustrované a zamindrákované, nevolnictvím a bolševiky zdecimované společnosti oceňován ten, kdo to umí, kdo se vyzná? Nedej bože, aby nás Paroubek „reprezentoval“ před Evropskou unií.
V právě proběhlých krajských volbách neprohrála ODS, ale voliči.