Pavel Bém přece říká, že „neexistuje jiný scénář“ než „dovládnout v trojkoalici, nebo jít k předčasným volbám“. Koaliční partnery ale od počátku tvrdě kritizuje a tvrdí, že ODS musela vědět, že se „tahle křehká politika postavená na přeběhlících vymstí“. Zároveň ale primátor Prahy mluví o tom, že „není jiná možnost“ než ODS vrátit k „modrým kořenům“ a k Modré šanci, což „s touto vládou nelze“.
Jsou tedy Bémovou představou Modré šance ve zdravotnictví nikoliv poplatky, které jsou prý jen „okrajovou částí“ reformy, ale „transformace zdravotnických zařízení a pojišťoven“? Zapomněl už, že transformaci odmítli partneři i opozice? S kým by tedy chtěl transformovat?
To vše dokáže Bém říct v jednom rozhovoru. Přestože si vyřčené věty zjevně logicky odporují.
Pokud by totiž Bém chtěl, aby koalice dovládla, zjevně by ODS nemohl okamžitě vrátit k Modré šanci. S touto vládou to přece nelze. Kdy by to tedy udělal? Těsně před volbami? A co po nich? S kým chce Modrou šanci prosazovat, když menší strany to zjevně nejsou?
Bémovi by zbývala jedině nějaká forma spolupráce s ČSSD. O prosazování Modré šance v ní lze však s úspěchem pochybovat. Primátor navíc spojení odmítá. „Opak je realitou, což mohu dokladovat na konceptu vládnutí na pražské radnici,“ říká muž, který v minulém volebním období se socialisty Praze vládl. V tomto období tak tomu není jen proto, že ODS získala v hlavním městě 53 procent hlasů. I tak Bém přizval do rady loutkové zástupce z SNK-ED a zelených. A krátce po volbách se v pražské ODS mluvilo i o přizvání socialistů.
Bém ví, že přes 50 procent hlasů ODS ve volbách do sněmovny za stávajícího volebního systému nikdy nezíská. Chce-li ho změnit jako svého času Václav Klaus, nevede k tomu jiná cesta než přes povolební spojení s ČSSD. Myslí-li to primátor tak, měl by to aspoň férově říct. Jinak jeho vzájemně se popírající výroky nedávají smysl.