To století bylo šílené - obávám se, že je zde pokračování v tomto století, sice v jiném stylu.
Chápu mnohé, na co pan Ivan Klíma odpovídá a rozumím fenoménu čas, nicméně nemohu zapomenout na jeho článek z Mladé fronty ze 7. 8. 1952 "Odhalujeme tajemství chaty děsu", kdy pomáhal zaříznout československý skauting spolu s dalšími kumpány jako s. Poledňák, Haškovec a další (plná znění viz Milan Svoboda: Hledání zaváté stopy. Leprez, Praha 1994) a doporučoval našimdětem sovětské pionýry a odpovídající literaturu namísto Foglara apod.
Vzpomněl jsemsi na to nedávno při páně Klímově rozjímání v LN nad kauzou M. Kundery - plně jsem vnímal ony pocity. Je tam kousek viny?
Jsem o fous starší než tehdejší s. Klíma, já v té době po čtyřech semestrech fáral jako pétépák 2,5 roku a pak 1/2 v cihelně, otec s bráškou v kriminále, maminka 3 měsíce před jeho článkem zemřela ve vyšetřovací vazbě. Takže s tím vším i pozdějšími disidenty jako např. p. Vaculík, Kincl, Dinstbier atd. se vyrovnává člověk těžko, i když vnímám tehdejší dobu, specifičnost entuziasmů a fenomén času. Pana Vaculíka čtu v LN rád, i Kunderův Žert jsem četl s gustem, myslím, že to bylo perfektní na rozdíl od ubohého Švandrlíkova "díla", Černých baronů.
Nevím, jestli byl s. Klíma takovým hodným soudruhem, jak se snad cítí.
Chápu mnohé, na co pan Ivan Klíma odpovídá a rozumím fenoménu čas, nicméně nemohu zapomenout na jeho článek z Mladé fronty ze 7. 8. 1952 "Odhalujeme tajemství chaty děsu", kdy pomáhal zaříznout československý skauting spolu s dalšími kumpány jako s. Poledňák, Haškovec a další (plná znění viz Milan Svoboda: Hledání zaváté stopy. Leprez, Praha 1994) a doporučoval našimdětem sovětské pionýry a odpovídající literaturu namísto Foglara apod.
Vzpomněl jsemsi na to nedávno při páně Klímově rozjímání v LN nad kauzou M. Kundery - plně jsem vnímal ony pocity. Je tam kousek viny?
Jsem o fous starší než tehdejší s. Klíma, já v té době po čtyřech semestrech fáral jako pétépák 2,5 roku a pak 1/2 v cihelně, otec s bráškou v kriminále, maminka 3 měsíce před jeho článkem zemřela ve vyšetřovací vazbě. Takže s tím vším i pozdějšími disidenty jako např. p. Vaculík, Kincl, Dinstbier atd. se vyrovnává člověk těžko, i když vnímám tehdejší dobu, specifičnost entuziasmů a fenomén času. Pana Vaculíka čtu v LN rád, i Kunderův Žert jsem četl s gustem, myslím, že to bylo perfektní na rozdíl od ubohého Švandrlíkova "díla", Černých baronů.
Nevím, jestli byl s. Klíma takovým hodným soudruhem, jak se snad cítí.